← Nahum (3/3) |
1. | Běda tomu městu vraždění! Je plné lží a loupeží a nepřestává plenit. |
2. | Už sviští bič! Kola rachotí! Koně se dali v trysk! Vozy lomozí! |
3. | Jízda útočí! Mečů blýskání! Kopí třpyt! Kolik jen padlých, mrtvol hromady! Všude bezpočtu mrtvých, až přes ně lidé padají! |
4. | To vše proto, že tolik smilnila ta smilnice tak vábivá, mistryně kouzel, která kupčila s národy skrze smilstva svá a s pokoleními skrze svá kouzla. |
5. | "Hle, já jsem proti tobě!" praví Hospodin zástupů. "Vyhrnu ti sukni nad hlavu; ukážu národům tvou nahotu a královstvím tvou ostudu. |
6. | Nakydám na tebe ohavnosti a veřejně tě potupím, vystavím tě na odiv! |
7. | Kdo tě uvidí, uteče od tebe a řekne: ‚Zničeno je Ninive; copak ho někdo lituje?' Kde bych ti tedy našel nějaké těšitele?" |
8. | Copak jsi lepší, než byly Théby mezi nilskými rameny, obklopené vodami? Řeka jim byla opevněním a vodu měly za hradby. |
9. | Mocný Habeš, Egypt bez hranic, Put i Libye mezi jejich spojenci. |
10. | I Thébané však byli vyhnáni, museli jít do zajetí. Jejich děti byly rozráženy na každém nároží. O jejich přední muže losovali, všichni jejich velmoži dostali řetězy. |
11. | Tak i ty budeš jako opilec, úplně bez sebe. I ty se budeš potácet a hledat skrýš před nepřítelem. |
12. | Všechny tvé pevnosti jsou jako fíkoví - stačí se do nich opřít, a zralé fíky padají do úst tomu, kdo je sní! |
13. | Jen se podívej na své vojáky - jsou jako ženy! Brány tvé země jsou nepřátelům otevřeny, oheň pohltil tvé závory. |
14. | Čerpej si vodu pro čas obležení, své pevnosti si opevni! Šlapej hlínu, mačkej jíl, chop se formy na cihly! |
15. | Stejně tě tam ale zhltnou plameny a meč tě vyhladí; zhltne tě jako kobylky! Zkus se rozmnožit jako kobylky, rozmnož se jako žravý hmyz! |
16. | I kdyby tvých kupců bylo sebevíc, ještě víc než hvězd na nebi, jak kobylky se vylíhnou a uletí. |
17. | Tví dvořané jsou jak žravý hmyz, tví úředníci se hemží v rojích. V chladný den usedají na zídky, pak ale vyjde slunce a zas uletí a nikdo neví, kam se poděli. |
18. | Asyrský králi, tví pastýři usnuli, tví hodnostáři ulehli! Po horách rozptýlen je tvůj lid a není, kdo by je shromáždil. |
19. | Není léku na tvé zranění, tvá rána už se nezhojí. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají samou radostí. Vždyť koho se nedotklo tvé ustavičné zlo? |
← Nahum (3/3) |