← Micah (2/7) → |
1. | Běda těm, kdo chystají špatnosti, kdo osnují zlo i v posteli! Už od svítání je páchají - vždyť si to mohou dovolit. |
2. | Zatouží po poli a už je zabírají, po domě a už ho mají. Odírají muže i jejich rodiny, připravují je o dědictví. |
3. | A proto tak praví Hospodin: "Hle, já na tu tlupu chystám pohromu - teď už se nevykroutíte! Přestanete chodit s hlavou nahoru - ty časy budou zlé. |
4. | V ten den o vás složí popěvek, zazpívají vám posměšný žalozpěv: ‚To je náš konec - můj lid přišel o svůj majetek! Ach, on mi bere, co je mé, naše pole dělí mezi proradné!'" |
5. | A tak vám už nikdo nevyměří podíl v Hospodinově shromáždění. |
6. | "Neprorokovat!" říkají proroci. "Takhle se přece neprorokuje; taková hanba na nás nepřijde!" |
7. | To se má říkat, dome Jákobův: "Copak Hospodin ztratil trpělivost? Copak je tohle jeho dílo?" Nepřinesou snad má slova užitek těm, kteří žijí poctivě? |
8. | Vy ale jako nepřítel proti mému lidu stojíte. Strháváte pláště těm, kdo žijí pokojně, kdo bezelstně jdou kolem a nejednají bojovně. |
9. | Ženy v mém lidu vyháníte z útulných domovů a jejich děti navždy okrádáte o moji nádheru. |
10. | Seberte se a jděte - zde odpočinek nenajdete! Co se poskvrnilo, propadne zkáze, zničeno to bude strašlivě. |
11. | Kdyby nějaký prolhaný podvodník přišel se slovy: "Víno a pivo, tak zní mé proroctví" - to by byl prorok pro tento lid! |
12. | "Jistěže vás všechny posbírám, Jákobe, jistěže shromáždím zbytky Izraele. Umístím je pohromadě jak ovce v ohradě, budou jako stádo na své pastvině - veliká lidská změť. |
13. | Ten, který jim razí cestu, vyjde před nimi, a tak projdou branou a ven vyrazí. Jejich Král půjde před nimi - v jejich čele bude Hospodin!" |
← Micah (2/7) → |