| ← Matthew (27/28) → |
| 1. | Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. |
| 2. | Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. |
| 3. | Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. |
| 4. | "Zhřešil jsem!" zvolal. "Zradil jsem nevinnou krev!" "Co je nám do toho?" odpověděli. "To je tvoje věc!" |
| 5. | On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. |
| 6. | Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: "Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze." |
| 7. | Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. |
| 8. | Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. |
| 9. | Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: "Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, |
| 10. | a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin." |
| 11. | Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: "Tak ty jsi židovský král?" "Sám to říkáš," odpověděl mu Ježíš. |
| 12. | Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. |
| 13. | "Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?" zeptal se ho Pilát. |
| 14. | Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal. |
| 15. | Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně. |
| 16. | Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš. |
| 17. | Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: "Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?" |
| 18. | (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.) |
| 19. | Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: "Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny." |
| 20. | Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít. |
| 21. | Prokurátor se jich zeptal: "Kterého z těch dvou vám mám propustit?" "Barabáše!" zvolali. |
| 22. | "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni. |
| 23. | "Co udělal zlého?" ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: "Ukřižovat!" |
| 24. | Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. "Nejsem vinen krví tohoto muže," řekl. "Je to vaše věc!" |
| 25. | A všechen lid zvolal: "Jeho krev na nás a na naše děti!" |
| 26. | Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování. |
| 27. | Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. |
| 28. | Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. |
| 29. | Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: "Ať žije židovský král!" |
| 30. | Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. |
| 31. | Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování. |
| 32. | Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž. |
| 33. | Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka), |
| 34. | dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí. Jakmile to okusil, nechtěl to pít. |
| 35. | Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. |
| 36. | Pak tam seděli a hlídali ho. |
| 37. | Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL. |
| 38. | Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. |
| 39. | Kolemjdoucí pokyvovali hlavami |
| 40. | a posmívali se mu: "Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!" |
| 41. | Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími: |
| 42. | "Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! |
| 43. | Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn'!" |
| 44. | A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním. |
| 45. | V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin. |
| 46. | Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" |
| 47. | Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: "Ten člověk volá Eliáše!" |
| 48. | Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít. |
| 49. | Ostatní říkali: "Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!" |
| 50. | Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši. |
| 51. | V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly, |
| 52. | hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala. |
| 53. | Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem. |
| 54. | Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: "Opravdu to byl Boží Syn!" |
| 55. | Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu. |
| 56. | Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů. |
| 57. | V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem. |
| 58. | Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat. |
| 59. | Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna |
| 60. | a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel. |
| 61. | Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie. |
| 62. | Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. |
| 63. | "Pane," řekli mu, "vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.' |
| 64. | Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!' To by byl ještě horší blud, než ten první!" |
| 65. | "Máte stráž," odpověděl jim Pilát. "Jděte a hlídejte, jak umíte." |
| 66. | A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými. |
| ← Matthew (27/28) → |