← Matthew (15/28) → |
1. | Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma. |
2. | "Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?" říkali. "Vždyť si před jídlem neumývají ruce!" |
3. | "A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?" odpověděl jim Ježíš. |
4. | "Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.' |
5. | Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,' |
6. | ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo. |
7. | Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: |
8. | ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. |
9. | Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.'" |
10. | Pak svolal zástup a řekl jim: "Slyšte a rozumějte. |
11. | Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází." |
12. | Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?" |
13. | "Každá sazenice," odpověděl, "kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna. |
14. | Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy." |
15. | "Vysvětli nám to podobenství," požádal ho Petr. |
16. | "Vy jste ještě tak nechápaví?" řekl Ježíš. |
17. | "Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy? |
18. | Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka. |
19. | Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky. |
20. | Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní." |
21. | Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. |
22. | Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem." |
23. | On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí." |
24. | Odpověděl jí tedy: "Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele." |
25. | Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: "Pane, pomoz mi." |
26. | "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům," odvětil. |
27. | Ona však řekla: "Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů." |
28. | "Jak velikou máš víru, ženo!" odpověděl jí na to Ježíš. "Ať se ti stane, jak toužíš." A od té chvíle byla její dcera zdravá. |
29. | Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. |
30. | Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. |
31. | Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele. |
32. | Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: "Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním." |
33. | "Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?" namítli učedníci. "Jak bychom mohli nasytit takový zástup?" |
34. | "Kolik máte chlebů?" zeptal se Ježíš. "Sedm - a pár malých rybek," odpověděli. |
35. | Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem, |
36. | vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. |
37. | A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů. |
38. | Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. |
39. | A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje. |
← Matthew (15/28) → |