← Matthew (14/28) → |
1. | V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes. |
2. | "To je Jan Křtitel!" řekl svým služebníkům. "Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky." |
3. | Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, |
4. | protože Jan mu říkal: "Tvůj sňatek s ní je nezákonný!" |
5. | Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka. |
6. | Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila, |
7. | že jí přísahal splnit jakékoli přání. |
8. | Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: "Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!" |
9. | Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní. |
10. | Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal. |
11. | Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce. |
12. | Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi. |
13. | Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst. |
14. | Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné. |
15. | Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: "Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu." |
16. | "Nemusejí odcházet," odpověděl jim Ježíš. "Vy jim dejte najíst." |
17. | "Nic tu nemáme," namítli, "jen pět chlebů a dvě ryby." |
18. | "Přineste mi je," řekl jim. |
19. | Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům. |
20. | A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů. |
21. | Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí. |
22. | Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. |
23. | Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám. |
24. | Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. |
25. | Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině. |
26. | Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: "To je přízrak!" |
27. | "Vzchopte se, to jsem já!" promluvil na ně hned Ježíš. "Nebojte se." |
28. | "Pane, jestli jsi to ty," odpověděl mu Petr, "přikaž, ať k tobě přijdu po vodě." |
29. | "Pojď!" řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši. |
30. | Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. "Pane, zachraň mě!" vykřikl. |
31. | Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. "Proč jsi pochyboval, malověrný?" řekl mu. |
32. | Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil. |
33. | Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: "Ty jsi opravdu Boží Syn!" |
34. | Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu. |
35. | Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné |
36. | a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven. |
← Matthew (14/28) → |