Mark (5/16)

← Mark (5/16) →

Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje.

Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem.

Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem.

Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit.

Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením.

Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena.

Hlasitě vykřikl: "Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!"

(Ježíš mu totiž řekl: "Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!")

"Jak se jmenuješ?" ptal se ho Ježíš. "Mé jméno je Legie," odpověděl. "Je nás totiž hodně."

10.

A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje.

11.

Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat.

12.

Démoni ho proto prosili: "Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!"

13.

Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.

14.

Pasáci tehdy utekli a rozhlásili to ve městě i na venkově. Lidé se šli podívat, co se to stalo.

15.

Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legií, jak tam sedí oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach.

16.

Jakmile jim očití svědkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty,

17.

začali ho prosit, ať opustí jejich kraj.

18.

Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat.

19.

On mu to ale nedovolil. Řekl mu: "Jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval."

20.

Odešel tedy a začal v Dekapoli rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni.

21.

Když se pak Ježíš přeplavil lodí zpátky na druhý břeh, sešel se k němu u jezera veliký zástup.

22.

Přišel k němu jeden z představených synagogy jménem Jairus, a jakmile ho uviděl, padl mu k nohám.

23.

Snažně ho prosil: "Moje dcerka umírá! Pojď, vlož na ni ruce, ať je uzdravená a může žít."

24.

A tak šel s ním. Veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj.

25.

Byla tam jedna žena, která už dvanáct let krvácela.

26.

Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic jí nepomohlo a bylo jí čím dál hůř.

27.

Když uslyšela o Ježíši, prošla k němu davem zezadu a dotkla se jeho roucha.

28.

Řekla si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho roucha, budu uzdravena."

29.

Její krvácení ihned přestalo a na těle pocítila, že byla z toho trápení uzdravena.

30.

Ježíš v nitru ihned pocítil, že z něj vyšla moc. Otočil se v davu a zeptal se: "Kdo se dotkl mého roucha?"

31.

Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a ptáš se: Kdo se mě dotkl?"

32.

On se ale rozhlížel, aby viděl, kdo to udělal.

33.

Když ta žena poznala, co se s ní stalo, přistoupila, v posvátné úctě před ním padla na kolena a pověděla mu celou pravdu.

34.

Ježíš jí odpověděl: "Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení."

35.

Ještě to ani nedořekl, když přišli poslové z domu představeného synagogy se slovy: "Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžovat mistra?"

36.

Ježíš ale jejich slova neposlouchal. "Neboj se, jenom věř," řekl představenému synagogy.

37.

Nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.

38.

Když přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliký rozruch, všechny plačící a hlasitě naříkající,

39.

vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? To dítě neumřelo. Jen spí."

40.

Oni se mu ale smáli. Když všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel do místnosti, kde bylo dítě.

41.

Vzal dívku za ruku a řekl jí: "Talitha kum," což se překládá: "Děvčátko, říkám ti, vstávej."

42.

Ta dívka hned vstala a začala se procházet. Bylo jí dvanáct let. Přítomných se zmocnil nesmírný úžas,

43.

ale on jim jasně přikázal, ať se o tom nikdo nedozví. Řekl jim také, ať jí dají najíst.

← Mark (5/16) →