← Mark (5/16) → |
1. | Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje. |
2. | Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem. |
3. | Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem. |
4. | Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit. |
5. | Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením. |
6. | Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena. |
7. | Hlasitě vykřikl: "Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!" |
8. | (Ježíš mu totiž řekl: "Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!") |
9. | "Jak se jmenuješ?" ptal se ho Ježíš. "Mé jméno je Legie," odpověděl. "Je nás totiž hodně." |
10. | A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje. |
11. | Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat. |
12. | Démoni ho proto prosili: "Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!" |
13. | Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. |
14. | Pasáci tehdy utekli a rozhlásili to ve městě i na venkově. Lidé se šli podívat, co se to stalo. |
15. | Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legií, jak tam sedí oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach. |
16. | Jakmile jim očití svědkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty, |
17. | začali ho prosit, ať opustí jejich kraj. |
18. | Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat. |
19. | On mu to ale nedovolil. Řekl mu: "Jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval." |
20. | Odešel tedy a začal v Dekapoli rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni. |
21. | Když se pak Ježíš přeplavil lodí zpátky na druhý břeh, sešel se k němu u jezera veliký zástup. |
22. | Přišel k němu jeden z představených synagogy jménem Jairus, a jakmile ho uviděl, padl mu k nohám. |
23. | Snažně ho prosil: "Moje dcerka umírá! Pojď, vlož na ni ruce, ať je uzdravená a může žít." |
24. | A tak šel s ním. Veliký zástup šel za ním a tlačili se na něj. |
25. | Byla tam jedna žena, která už dvanáct let krvácela. |
26. | Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů, utratila všechno, co měla, ale nic jí nepomohlo a bylo jí čím dál hůř. |
27. | Když uslyšela o Ježíši, prošla k němu davem zezadu a dotkla se jeho roucha. |
28. | Řekla si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho roucha, budu uzdravena." |
29. | Její krvácení ihned přestalo a na těle pocítila, že byla z toho trápení uzdravena. |
30. | Ježíš v nitru ihned pocítil, že z něj vyšla moc. Otočil se v davu a zeptal se: "Kdo se dotkl mého roucha?" |
31. | Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, že se na tebe tlačí dav, a ptáš se: Kdo se mě dotkl?" |
32. | On se ale rozhlížel, aby viděl, kdo to udělal. |
33. | Když ta žena poznala, co se s ní stalo, přistoupila, v posvátné úctě před ním padla na kolena a pověděla mu celou pravdu. |
34. | Ježíš jí odpověděl: "Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení." |
35. | Ještě to ani nedořekl, když přišli poslové z domu představeného synagogy se slovy: "Tvá dcera umřela. Proč ještě obtěžovat mistra?" |
36. | Ježíš ale jejich slova neposlouchal. "Neboj se, jenom věř," řekl představenému synagogy. |
37. | Nikomu nedovolil, aby ho doprovázel, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. |
38. | Když přišel k domu představeného synagogy a uviděl veliký rozruch, všechny plačící a hlasitě naříkající, |
39. | vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? To dítě neumřelo. Jen spí." |
40. | Oni se mu ale smáli. Když všechny vyhnal, vzal otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel do místnosti, kde bylo dítě. |
41. | Vzal dívku za ruku a řekl jí: "Talitha kum," což se překládá: "Děvčátko, říkám ti, vstávej." |
42. | Ta dívka hned vstala a začala se procházet. Bylo jí dvanáct let. Přítomných se zmocnil nesmírný úžas, |
43. | ale on jim jasně přikázal, ať se o tom nikdo nedozví. Řekl jim také, ať jí dají najíst. |
← Mark (5/16) → |