← Luke (19/24) → |
1. | Ježíš přišel do Jericha a procházel jím. |
2. | A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč. |
3. | Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy. |
4. | Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde. |
5. | Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: "Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma." |
6. | Rychle tedy slezl a radostně ho přijal. |
7. | Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: "To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!" |
8. | Zacheus potom vstal a řekl Pánu: "Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně." |
9. | "Dnes přišlo do tohoto domu spasení," řekl mu na to Ježíš. "I on je přece syn Abrahamův! |
10. | Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené." |
11. | Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. |
12. | Řekl jim: "Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. |
13. | Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.' |
14. | Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!' |
15. | Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. |
16. | Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.' |
17. | Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.' |
18. | Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.' |
19. | Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.' |
20. | Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, |
21. | neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.' |
22. | Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? |
23. | Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?' |
24. | Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.' |
25. | ‚Pane,' namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.' |
26. | Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. |
27. | A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.'" |
28. | Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. |
29. | Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků |
30. | se slovy: "Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. |
31. | Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.'" |
32. | Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. |
33. | Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: "Proč to oslátko odvazujete?" |
34. | "Pán ho potřebuje," odpověděli. |
35. | Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. |
36. | A jak jel, prostírali své pláště na cestu. |
37. | Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. |
38. | Volali: "Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!" |
39. | V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: "Mistře, napomeň své učedníky!" |
40. | Odpověděl jim: "Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!" |
41. | Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: |
42. | "Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. |
43. | Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran |
44. | a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení." |
45. | Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali. |
46. | "Je psáno," říkal jim, "‚Můj dům je domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů'!" |
47. | Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit. |
48. | Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech. |
← Luke (19/24) → |