←  Luke (15/24)  →
1. Všichni výběrčí daní a hříšníci ho chodívali poslouchat.
2. Farizeové a znalci Písma si ale stěžovali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!"
3. Vyprávěl jim tedy toto podobenství:
4. "Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nenechá těch devadesát devět v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?
5. Jakmile ji najde, s radostí ji vezme na ramena,
6. přijde domů a svolá přátele i sousedy: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ztracenou ovci!'
7. Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují."
8. "Kdyby nějaká žena měla deset mincí a jednu minci ztratila, nerozsvítí lampu, nevymete dům a nebude pečlivě hledat, dokud ji nenajde?
9. Jakmile ji najde, svolá přítelkyně a sousedky: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našla svou ztracenou minci!'
10. Říkám vám, že právě tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
11. Ježíš pokračoval: "Jeden člověk měl dva syny.
12. Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který mi náleží.' A tak jim rozdělil své jmění.
13. Za pár dní mladší syn všechno prodal a odešel do daleké země, kde svůj majetek promrhal rozmařilým životem.
14. Když všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal trpět nouzi.
15. Později se uchytil u jednoho občana té země a ten ho poslal na pole pást prasata.
16. Toužil se najíst aspoň lusků, které žrala ta prasata, ale nedostával ani to.
17. Nakonec přišel k sobě. Řekl si: ‚Kolik nádeníků má u mého otce jídla nazbyt, a já tu umírám hlady!
18. Vstanu, půjdu k otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i proti tobě!
19. Už si nezasloužím být považován za tvého syna. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.'
20. A tak vstal a vydal se ke svému otci. Otec ho spatřil už z veliké dálky. Pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a zasypal ho polibky.
21. ‚Otče,' řekl syn, ‚zhřešil jsem proti nebi i proti tobě. Už si nezasloužím být považován za tvého syna.'
22. Otec však nařídil svým služebníkům: ‚Přineste nejlepší šaty a oblečte ho. Navlékněte mu prsten a obujte ho.
23. Přiveďte vykrmené tele a porazte je. Jezme a oslavujme,
24. neboť tento můj syn byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen!' A tak začali oslavovat.
25. Starší syn byl zatím na poli. Když se blížil domů, uslyšel hudbu a tanec.
26. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se, co to má být.
27. Ten mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr. Tvůj otec porazil tučné tele, že ho má zpátky živého a zdravého.'
28. Ale on se rozhněval a ani nechtěl jít dovnitř. Když za ním vyšel jeho otec a prosil ho,
29. odpověděl mu: ‚Podívej se, kolik let ti sloužím! Nikdy jsem nezanedbal jediný tvůj příkaz, ale tys mi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil s přáteli.
30. Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s děvkami, porazil jsi pro něj vykrmené tele!'
31. ‚Synku,' řekl otec, ‚ty jsi stále se mnou a všechno, co mám, je tvé.
32. Ale oslavovat a radovat se bylo namístě, neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen.'"
←  Luke (15/24)  →