Luke (14/24)

← Luke (14/24) →

Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali.

A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností.

Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: "Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?"

Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.

Potom se jich zeptal: "Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?"

Nezmohli se na žádnou odpověď.

Když si všiml, jak si hosté vybírají přední místa, vyprávěl jim toto podobenství:

"Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty.

Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.' S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu.

10.

Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.' Tak budeš poctěn před očima všech hostů.

11.

Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

12.

Potom se obrátil ke svému hostiteli: "Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe.

13.

Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé.

14.

Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."

15.

Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království."

16.

Ježíš odpověděl: "Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů.

17.

V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.'

18.

Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.'

19.

Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.'

20.

Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'

21.

Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,' řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.'

22.

Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.'

23.

Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný.

24.

Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!'"

25.

Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim:

26.

"Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem.

27.

Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.

28.

Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení?

29.

Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali:

30.

‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!'

31.

Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci?

32.

Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru.

33.

Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

34.

Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí?

35.

Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš."

← Luke (14/24) →