| ← Leviticus (6/27) → |
| 1. | Hospodin promluvil k Mojžíšovi: |
| 2. | "Dej Áronovi a jeho synům následující pokyny. Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť ať zůstane celou noc až do rána v ohništi na oltáři, kde bude planout oheň. |
| 3. | Kněz ať si oblékne plátěné roucho a pod něj plátěné spodky. Vybere popel ze zápalné oběti strávené ohněm na oltáři a vysype jej poblíž oltáře. |
| 4. | Potom se převlékne a vynese popel na čisté místo ven za tábor. |
| 5. | Ať na oltáři plane oheň, ať nikdy nezhasne! Na něm kněz každé ráno zapálí dříví, na něm narovná zápalnou oběť a na něm nechá dýmat tuk pokojných obětí. |
| 6. | Ať na oltáři stále plane oheň, ať nikdy nezhasne!" |
| 7. | "Toto je zákon o moučné oběti: Áronovi synové ji přinesou před Hospodina k přední straně oltáře. |
| 8. | Kněz z té oběti vezme hrst jemné mouky s olejem i všechno kadidlo, které je na moučné oběti, a nechá tento památeční díl dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. |
| 9. | Áron a jeho synové budou jíst, co z ní zůstane. Budou to jíst nekvašené, a sice na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání. |
| 10. | Nebudou to péci s kvasem, neboť jsem jim to dal jako podíl ze svých ohnivých obětí. Je to svatosvaté, tak jako oběť za hřích a oběť odškodnění. |
| 11. | Každý Áronův mužský potomek smí jíst z ohnivých obětí Hospodinu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Cokoli se jich dotkne, bude svaté." |
| 12. | Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi: |
| 13. | "Áron i jeho synové budou v den svého pomazání přinášet Hospodinu tento obětní dar: desetinu efy jemné mouky jako stálou moučnou oběť, polovinu ráno a polovinu večer. |
| 14. | Bude se smažit na plotně. Nasáklou olejem a rozdrobenou na kousky ji pak přineseš, abys ji obětoval jako příjemnou vůni Hospodinu. |
| 15. | Áronův syn, který přijme kněžské pomazání po něm, udělá totéž. Věčným ustanovením náleží Hospodinu; nechť se celá obrátí v dým. |
| 16. | Každá moučná oběť přinášená knězem ať celá shoří; nebude se jíst." |
| 17. | Hospodin promluvil k Mojžíšovi: |
| 18. | "Promluv k Áronovi a jeho synům. Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, kde se zabíjí zápalná oběť, se bude před Hospodinem zabíjet i oběť za hřích. Bude svatosvatá. |
| 19. | Kněz, který ji obětuje, ji bude jíst; ať je snědena na svatém místě, na nádvoří Stanu setkávání. |
| 20. | Cokoli se dotkne jejího masa, bude svaté. Kdyby trochu její krve stříklo na roucho, vyper potřísněnou látku na svatém místě. |
| 21. | Hliněná nádoba, v níž se vařilo její maso, ať je rozbita. Pokud se vařilo v mosazné nádobě, ať je vydrhnuta a vypláchnuta vodou. |
| 22. | Každý mužského pohlaví v kněžských rodinách ji smí jíst; bude svatosvatá. |
| 23. | Nesmí se však jíst žádná oběť za hřích, jejíž krev se vnáší do Stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni. Ta musí být spálena." |
| 24. | - - - |
| 25. | - - - |
| 26. | - - - |
| 27. | - - - |
| 28. | - - - |
| 29. | - - - |
| 30. | - - - |
| ← Leviticus (6/27) → |