| ← Leviticus (24/27) → |
| 1. | Hospodin promluvil k Mojžíšovi: |
| 2. | "Přikaž synům Izraele, ať k tobě nanosí čistý vytlačený olivový olej ke svícení, aby se mohl stále zapalovat svícen. |
| 3. | Ve Stanu setkávání, před oponou zastírající Svědectví, ať o něj Áron stále pečuje před Hospodinem, aby hořel od večera až do rána. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. |
| 4. | Ať před Hospodinem stále pečuje o kahany na svícnu z čistého zlata. |
| 5. | Vezmi také jemnou mouku a upeč z ní dvanáct bochánků, každý ze dvou desetin efy. |
| 6. | Potom je na stole z čistého zlata narovnej před Hospodinem do dvou sloupců, po šesti v každém sloupci. |
| 7. | Na každý sloupec polož čisté kadidlo, aby bylo na chlebu jako památeční díl, jako ohnivá oběť Hospodinu. |
| 8. | Vždy v sobotní den ať jsou narovnány před Hospodinem; věčnou smlouvou mu náleží od synů Izraele. |
| 9. | Chléb pak připadne Áronovi a jeho synům a budou ho jíst na svatém místě. Je to jeho svatosvatý podíl mezi ohnivými oběťmi Hospodinu. Je to věčné ustanovení." |
| 10. | Syn jisté izraelské ženy a jednoho Egypťana jednou vyšel mezi syny Izraele a popral se v táboře s jedním Izraelcem. |
| 11. | Onen syn izraelské ženy se přitom rouhal Božímu jménu a klel, a tak ho přivedli k Mojžíši. (Jeho matka se jmenovala Šelomít, dcera Dibrího z pokolení Dan.) |
| 12. | Nechali jej hlídat, dokud se nevyjasní, co jim Hospodin přikáže. |
| 13. | Hospodin pak promluvil k Mojžíšovi: |
| 14. | "Vyveď rouhače ven z tábora. Všichni, kdo to slyšeli, ať vloží ruce na jeho hlavu a celá obec ať ho ukamenuje. |
| 15. | Potom promluv k synům Izraele: Kdokoli by zlořečil svému Bohu, ponese svůj hřích. |
| 16. | Kdo by se rouhal jménu Hospodina, musí zemřít! Celá obec jej bez milosti ukamenuje. Bude-li se rouhat Božímu jménu, zemře, ať je to host anebo domácí. |
| 17. | Když někdo smrtelně udeří kteréhokoli člověka, musí zemřít. |
| 18. | Kdo ubije dobytče, nahradí je kus za kus. |
| 19. | Když někdo zmrzačí svého bližního, udělají mu, co udělal on: |
| 20. | zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub. Jaké zmrzačení způsobil, takové mu bude způsobeno. |
| 21. | Kdo ubije dobytče, nahradí je, ale kdo ubije člověka, zemře. |
| 22. | Pro hosta i domácího budete mít stejný zákon. Já jsem Hospodin, váš Bůh!" |
| 23. | Když Mojžíš takto promluvil k synům Izraele, vyvedli onoho rouhače ven z tábora a ukamenovali ho. Synové Izraele učinili, jak Mojžíšovi přikázal Hospodin. |
| ← Leviticus (24/27) → |