| ← Judges (2/21) → |
| 1. | Z Gilgalu do Bokimu šel Hospodinův anděl a volal: "Vyvedl jsem vás z Egypta a přivedl vás do země, kterou jsem s přísahou zaslíbil vašim otcům. Řekl jsem: ‚Svou smlouvu s vámi nikdy nezruším. |
| 2. | Nesmíte ale uzavřít smlouvu s obyvateli této země - jejich oltáře zbořte!' Vy jste mě ale neposlechli! Co jste to provedli? |
| 3. | Proto jsem také řekl: ‚Nevyženu je před vámi, ale budou vám trním v bocích a jejich bohové se vám stanou pastí.'" |
| 4. | Když Hospodinův anděl promluvil tato slova ke všem synům Izraele, dal se lid do hlasitého pláče. |
| 5. | To místo tedy nazvali Bokim (to jest Plačící) a obětovali tam Hospodinu. |
| 6. | Poté, co Jozue propustil lid, rozešli se synové Izraele každý do svého dědictví obsadit svou zem. |
| 7. | Lid sloužil Hospodinu po všechny dny Jozuovy i po všechny dny stařešinů, kteří Jozua přežili a viděli všechny ty veliké věci, které Hospodin pro Izrael vykonal. |
| 8. | Jozue, syn Nunův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let. |
| 9. | Pohřbili ho na jeho dědičném území v Timnat-cheresu v Efraimských horách severně od hory Gaaš. |
| 10. | Když celé to pokolení zemřelo a připojilo se ke svým otcům, nastoupilo po nich další pokolení, které neznalo Hospodina ani to, co pro Izrael vykonal. |
| 11. | Synové Izraele pak jednali v Hospodinových očích zle a sloužili baalům. |
| 12. | Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z Egypta, a následovali cizí bohy okolních národů. Klaněli se jim, a popouzeli tak Hospodina. |
| 13. | Opustili Hospodina, aby sloužili Baalovi a Aštartě. |
| 14. | Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas nájezdníkům, kteří je plenili. Vydal je napospas nepřátelům ze všech stran, takže už proti nim nemohli obstát. |
| 15. | Kamkoli se vypravili, Hospodinova ruka byla proti nim a byli poraženi, přesně jak to Hospodin řekl a jak jim odpřisáhl. Přišlo na ně veliké soužení. |
| 16. | Hospodin jim ale vzbuzoval soudce a ti je zachraňovali z ruky nájezdníků. |
| 17. | Neposlouchali však ani své soudce. Odcházeli smilnit za cizími bohy a klaněli se jim. Brzy sešli z cesty svých otců, kteří poslouchali Hospodinova přikázání. Oni však nechtěli. |
| 18. | Když jim Hospodin vzbuzoval soudce, býval Hospodin s ním a po všechny soudcovy dny je zachraňoval z rukou jejich nepřátel. Byl totiž pohnut lítostí, když úpěli pod svými utlačovateli a trýzniteli. |
| 19. | Po smrti soudce se ale znovu zkazili, ještě hůře než jejich otcové, a odcházeli za cizími bohy, aby jim sloužili a klaněli se jim. Svého tvrdošíjného jednání a způsobů se odmítali vzdát. |
| 20. | Hospodin proto vzplanul proti Izrael hněvem a řekl: "Tento národ porušil mou smlouvu, kterou jsem vydal jejich otcům. Neposlouchali mě, |
| 21. | a proto už před nimi nevyženu žádný národ, který zůstal po Jozuově smrti. |
| 22. | Skrze ně budu Izrael zkoušet, zda usiluje chodit po Hospodinově cestě, jako usilovali jejich otcové, anebo ne." |
| 23. | Hospodin tam tedy ony národy nechal: nespěchal s jejich vyhnáním, když je nedal do rukou Jozuovi. |
| ← Judges (2/21) → |