← John (18/21) → |
1. | Když to Ježíš dořekl, odešel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada; do té se svými učedníky vešel. |
2. | To místo však znal i jeho zrádce Jidáš, protože se tam Ježíš s učedníky často scházel. |
3. | Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků a chrámovou stráž od vrchních kněží a farizeů a přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi. |
4. | Ježíš, vědom si všeho, co jej čekalo, jim vyšel vstříc se slovy: "Koho hledáte?" |
5. | "Ježíše Nazaretského!" odpověděli. "To jsem já," řekl jim (a jeho zrádce Jidáš stál mezi nimi). |
6. | Jakmile jim Ježíš řekl: "To jsem já," ucouvli a padli k zemi. |
7. | "Koho hledáte?" zeptal se jich znovu. "Ježíše Nazaretského!" opakovali. |
8. | "Už jsem vám řekl, že to jsem já," odpověděl Ježíš. "Když hledáte mě, nechte ostatní odejít." |
9. | (To řekl, aby splnil své slovo: "Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil nikoho.") |
10. | Tehdy Šimon Petr vytasil meč, který měl s sebou, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho. Ten sluha se jmenoval Malchus. |
11. | "Vrať ten meč do pochvy," řekl Ježíš Petrovi. "Nemám snad pít kalich, který mi dal Otec?" |
12. | Oddíl s velitelem a s židovskou stráží tehdy Ježíše zatkli a spoutali. |
13. | Přivedli ho nejdříve k Annášovi. Byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. |
14. | (To byl ten Kaifáš, který židovským představeným poradil, že je lepší, aby jeden člověk zemřel za lid.) |
15. | Petr s dalším učedníkem šli za Ježíšem. Onen učedník se znal s veleknězem, a tak mohl jít za Ježíšem do veleknězova dvora. |
16. | Petr ale zůstal venku u dveří. Onen druhý učedník, který se znal s veleknězem, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř. |
17. | Vrátná se Petra zeptala: "Nepatříš také k jeho učedníkům?" "Nepatřím," řekl. |
18. | Protože bylo chladno, otroci a strážní rozdělali oheň. Stáli okolo a ohřívali se. Petr tam stál a ohříval se s nimi. |
19. | Velekněz Ježíše vyslýchal ohledně jeho učedníků a jeho učení. |
20. | Ježíš mu odpověděl: "Mluvil jsem ke světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagogách nebo v chrámě, kde se scházejí všichni Židé; nic jsem neříkal potají. |
21. | Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kdo mě slyšeli mluvit. Ti vědí, co jsem říkal." |
22. | Když to řekl, jeden z kolemstojících strážných udeřil Ježíše do tváře: "Takhle se odpovídá veleknězi?" |
23. | "Jestli jsem řekl něco špatného, dokaž to," odpověděl mu Ježíš. "Jestli ne, tak proč mě biješ?" |
24. | Annáš ho tedy poslal v poutech k veleknězi Kaifášovi. |
25. | Šimon Petr zatím stál u ohně a ohříval se. Zeptali se ho: "Nepatříš snad k jeho učedníkům?" "Nepatřím," zapřel Petr. |
26. | Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr usekl ucho, na to řekl: "Copak jsem tě s ním neviděl tam v zahradě?" |
27. | Petr ho však znovu zapřel. Vtom zakokrhal kohout. |
28. | Ježíše zatím vedli od Kaifáše do prokurátorova paláce. Právě svítalo. Sami ovšem do paláce nevešli, aby se neposkvrnili před Hodem beránka, |
29. | a tak Pilát vyšel k nim. "Z čeho tohoto muže viníte?" ptal se. |
30. | "Kdyby to nebyl zločinec, nevodili bychom ho k tobě," odpověděli. |
31. | "Nechte si ho," řekl jim Pilát. "Suďte ho podle vlastního zákona." "My nesmíme nikoho popravit," odpověděli židovští představení. |
32. | (Tak se naplnila Ježíšova slova, jimiž naznačoval, jakou smrtí má zemřít.) |
33. | Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. "Tak ty jsi židovský král?" zeptal se ho. |
34. | Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?" |
35. | "Jsem snad Žid?" řekl Pilát. "Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?" |
36. | "Mé království není z tohoto světa," odpověděl Ježíš. "Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud." |
37. | "Takže jsi král?" zeptal se ho Pilát. "Sám říkáš, že jsem král," odpověděl Ježíš. "Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá." |
38. | "Co je pravda?" odtušil Pilát. Po těch slovech vyšel znovu ven k Židům. "Podle mě je nevinný," řekl jim. |
39. | "Jak je tu zvykem, měl bych na Velikonoce propustit jednoho vězně. Chcete, abych propustil židovského krále?" |
40. | Tehdy začali křičet: "Toho ne! Pusť Barabáše!" (A ten Barabáš byl zločinec.) |
← John (18/21) → |