← Job (5/42) → |
1. | Jen křič - kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit? |
2. | Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí. |
3. | Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům ale náhle stihlo prokletí: |
4. | Jeho děti nepoznají žádné bezpečí, bez obhájce budou na soudu zdeptáni. |
5. | Jeho sklizeň mu spolkne hladový, i zprostřed trní ji uchvátí, jeho bohatství zhltnou žízniví. |
6. | Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází, trápení ze země samo nepučí - |
7. | to přece člověk plodí trápení, tak jako jiskry vzhůru létají. |
8. | Já bych se raději k Bohu obrátil, jemu bych předložil svou při. |
9. | On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné. |
10. | Sesílá deště na zemi, potoky pouští po kraji. |
11. | Ponížené staví na místech vysokých, truchlícím dává bezpečí. |
12. | Hatí úmysly prohnaných, aby neuspěli se svou chytrostí. |
13. | On chytá chytráky v jejich vychytralosti, záměry zvrácených on podvrací. |
14. | Uprostřed dne tma je zachvátí, v poledne budou tápat jako za noci. |
15. | Před mečem jejich úst chudé zachrání, zachrání je z jejich mocného sevření. |
16. | Chudák má věru naději, že bude umlčeno násilí. |
17. | ‚Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj!' |
18. | ‚On udeří, však také ošetří, zraní, svou rukou však uzdraví.' |
19. | Vysvobodí tě ze šesti soužení, ani posedmé nestihne tě neštěstí. |
20. | V hladomoru zachrání tě před smrtí a z moci meče za války. |
21. | Před bičem jazyka budeš skryt, nebudeš se bát, když zhouba přichází. |
22. | Zhoubě i hladu se budeš smát, ani z divé zvěře nebudeš mít strach. |
23. | Budeš mít smlouvu i s kamením na poli, i divá zvěř se s tebou bude přátelit. |
24. | Ve svém příbytku poznáš, co je klid, přehlédneš své statky - nebude chybět nic. |
25. | Poznáš, co je to mít mnohé potomky: Tvých ratolestí bude jak trávy na zemi. |
26. | Ke hrobu dojdeš plný sil jako při sklizni snop obilí. |
27. | Na to jsme přišli a tak to je. Vyslechni to a pouč se!" |
← Job (5/42) → |