Job (38/42)

← Job (38/42) →

Vtom Hospodin promluvil k Jobovi z vichru:

"Kdo to zatemňuje mé záměry řečmi, v nichž není poznání?

Jako muž si teď vyhrň rukávy, budu se tě ptát a ty mě poučíš:

Kde jsi byl, když jsem zemi založil? Jen pověz, když tomu rozumíš.

Kdo určil její rozměry? To jistě víš! Kdopak ji mírou přeměřil?

Do čeho jsou zapuštěny její základy? Kdo položil její kámen úhelný,

když jitřní hvězdy sborem zpívaly a všichni Boží synové jásali radostí?

Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven,

když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek,

10.

když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře

11.

a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde'?

12.

Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence,

13.

aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven?

14.

Tehdy se země tvaruje jak jíl pod pečetí, jak roucho začíná hýřit barvami.

15.

Ničemové tehdy své světlo ztrácejí, jejich napřažená paže se přerazí.

16.

Pronikls tam, kde moře pramení, prošel ses po dně propasti?

17.

Odhalily se ti brány smrti? Spatřil jsi brány temnoty?

18.

Pochopils zemské rozměry? Jen pověz, když všemu rozumíš!

19.

Kudy vede cesta k příbytku světla? A kde přebývá temnota?

20.

Umíš je dovést na jejich místa? Znáš stezku do jejich domova?

21.

Dávno ses narodil, jistě to znáš, délka tvého života je nesmírná!

22.

Dostal ses do sněžných skladišť, viděl jsi, kde se kroupy skladují,

23.

které uchovávám pro čas soužení, pro dny bojů a válčení?

24.

Kudy vede cesta, kterou se štěpí blesky? Odkud se východní vítr žene na zemi?

25.

Kdo vyryl koryto vodní průtrži a dráhu pro mrak bouřkový,

26.

aby zaléval liduprázdnou zemi i poušť, kde nikdo nebydlí,

27.

aby zavlažil opuštěné trosky a novou trávu nechal vyrašit?

28.

Má snad déšť otce? Kdo počal rosné krůpěje?

29.

Z kterého lůna vyšel led? Kdo rodí jíní nebeské,

30.

když voda ztvrdne na kámen, povrch propasti když zamrzne?

31.

Umíš Plejády pouty připoutat anebo povolit Orionův pás?

32.

Dáváš v jejich čas vyjít planetám, vedeš Medvědici a její mláďata?

33.

Ovládáš nebeská pravidla? Zařídíš, aby se jimi země řídila?

34.

Dokážeš na mrak zavolat, aby tě vodní průtrž zalila?

35.

Umíš na cestu blesky vysílat? Ohlásí se ti: ‚Zde nás máš'?

36.

Kdo moudrost ibisovi dal, kdo vložil rozum do kohouta?

37.

Kdo má tu moudrost, aby mraky spočítal, kdo nebeské džbány může vylévat,

38.

když se prach speče jako slitina, když hlína pevně drží ve hroudách?

39.

Umíš ulovit kořist pro lvici, můžeš hlad lvíčat nasytit,

40.

když se krčí ve svých peleších, když v úkrytu v houští číhají?

41.

Kdo připravuje pokrm krkavci, když jeho mláďata k Bohu volají, když bloudí kolem a nemají co jíst?

← Job (38/42) →