← Job (24/42) → |
1. | Když ‚Všemohoucí neodkládá časy odplaty,' proč ty dny jeho věrní nikdy nevidí? |
2. | Jsou takoví, kteří posouvají mezníky a pasou stáda, která ukradli. |
3. | Sirotkům odvádějí osla pryč a vdově berou býka do zástavy. |
4. | Ubožáky z cesty srážejí, až se chudí skrývají všude po kraji. |
5. | Jiní jsou jak divocí osli na poušti, vycházejí za prací, jako by kořist hledali; potravu pro děti shánějí na pláních. |
6. | Sklízejí na poli, které jim nepatří, paběrkují na vinicích lidí zlých. |
7. | Nocují nazí, oděv nemají, v chladu jim chybí přikrývky. |
8. | Horské lijáky je smáčejí, choulí se ke skále, nemají přístřeší. |
9. | Jiní zas sirotka od prsu uloupí, vezmou ho chudákům do zástavy. |
10. | Ti chodí nazí, oděv nemají, o hladu cizí snopy snášejí. |
11. | Vytlačují olej mezi kameny, o žízni šlapou vinný lis. |
12. | Sténání umírajících z města zní, raněné duše o pomoc volají - copak to Bohu nevadí?! |
13. | Jsou také takoví, kteří se světlu vzpírají, k jeho cestám se neznají a jeho stezek se nedrží. |
14. | Vrah vstává, když se zešeří, aby zabíjel ubohé chudáky; jako zloděj se nocí odplíží. |
15. | Cizoložné oko soumrak vyhlíží, ‚Nikdo mě neuvidí,' říká si a tvář si rouškou zahalí. |
16. | Za tmy se do domů vlamují, ve dne jsou doma zavření; ke světlu se neznají. |
17. | Těm všem je temno svítáním, přátelí se totiž s hrůzou tmy. |
18. | Ať voda takové rychle odplaví, ať jsou prokleté jejich pozemky, ať nikdo nezamíří k jejich vinicím! |
19. | Jako sucho a horko pohltí rozpuštěný sníh, tak ať hrob pohltí ty, kdo hřešili. |
20. | Ať na ně zapomene matčin klín, ať jsou pochoutkou pro červy. Ať nikdo nevzpomene na ty zlosyny, ať jsou jak stromy větrem zlomeni. |
21. | Ať obcují s neplodnou, která nerodí, vdovu ať opustí bez jmění! |
22. | Bůh svojí mocí i silné zachvátí; i při svém postavení si nejsou jistí životy. |
23. | Dává jim pocit bezpečné opory, jeho oči však jejich cestu sledují. |
24. | Načas se vyvýší, a hned jsou pryč, sníženi budou a jako všichni sklizeni, jako klasy budou skoseni. |
25. | Což to tak není? Kdo mě ze lži usvědčí? Kdo moji výpověď může vyvrátit?" |
← Job (24/42) → |