← Jeremiah (7/52) → |
1. | Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina: |
2. | "Postav se do brány Hospodinova chrámu a volej tam tato slova: Slyšte slovo Hospodinovo, všichni z Judy, kteří se těmito branami přicházíte klanět Hospodinu! |
3. | Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Napravte své cesty a své jednání, a já vás tu nechám žít. |
4. | Přestaňte spoléhat na klamné řeči - prý: ‚Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám!' |
5. | Jedině pokud napravíte své cesty a své jednání - pokud se mezi sebou budete řídit právem, |
6. | pokud přestanete vykořisťovat přistěhovalce, sirotky a vdovy, pokud přestanete na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebudete už k vlastní škodě následovat cizí bohy - |
7. | pak vás tu nechám žít, v té zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až na věky. |
8. | Jen se podívejte! Vždyť na ty klamné řeči spoléháte marně! |
9. | Copak můžete krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo Baalovi, následovat cizí neznámé bohy |
10. | a pak si přijít stoupnout přede mě v tomto domě, který se nazývá mým jménem, a prohlásit: ‚Jsme spaseni'? To abyste mohli páchat všechny ty ohavnosti? |
11. | To se podle vás tento dům, který se nazývá mým jménem, stal doupětem lupičů? Jenže já to dobře vidím, praví Hospodin. |
12. | Jen si zajděte do Šíla, na místo, kde jsem kdysi nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním kvůli zkaženosti svého lidu Izraele udělal! |
13. | Zatímco jste páchali všechny ty zločiny, praví Hospodin, já jsem k vám mluvil. Znovu a znovu jsem k vám mluvil, ale vy jste neposlouchali. Volal jsem vás, ale vy jste neodpovídali. |
14. | S tímto domem, který se nazývá mým jménem a na který se spoléháte, s tímto místem, které jsem dal vám i vašim otcům, proto udělám totéž, co jsem udělal se Šílem. |
15. | Vás pak od sebe zapudím, jako jsem zapudil všechny vaše bratry, celé pokolení Efraim!" |
16. | "Nemodli se za tento lid. Nevysílej za ně prosby a modlitby. Nenaléhej na mě, já tě nevyslyším. |
17. | Copak sám nevidíš, co páchají v judských městech a na jeruzalémských ulicích? |
18. | Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro Královnu nebes. Také přinášejí úlitby cizím bohům, aby mě uráželi. |
19. | Urážejí tím ale mě? praví Hospodin. Neurážejí spíš sami sebe k vlastní ostudě?" |
20. | Nuže, tak praví Panovník Hospodin: "Hle, na toto místo se vylije můj rozhořčený hněv - na lidi i dobytek, na stromy v sadech i na plody země. Vzplane a už nezhasne!" |
21. | Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Jen si hromaďte zápaly k obětem, jen si to maso snězte! |
22. | Tehdy, když jsem vaše otce vyvedl z Egypta, nemluvil jsem s nimi proto, abych jim dal přikázání o zápalech a obětech, |
23. | ale přikázal jsem jim toto: ‚Poslouchejte mě, a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem. Choďte vždy po cestě, kterou jsem vám přikázal, a povede se vám dobře.' |
24. | Oni však neposlouchali, vůbec nevnímali. Řídili se záměry svého zarputilého a zlého srdce; ukazovali mi záda, a ne tvář. |
25. | Ode dne, kdy vaši otcové vyšli z Egypta, až dodneška jsem jim dennodenně znovu a znovu posílal všechny své služebníky proroky. |
26. | Oni mě ale neposlouchali, vůbec nevnímali. Zatvrdili své šíje a zkazili se hůř než jejich otcové. |
27. | I když jim řekneš všechna tato slova, nebudou tě poslouchat. I když na ně budeš volat, neodpovědí ti. |
28. | Proto jim řekni: ‚Toto je národ, který neposlouchá Hospodina, svého Boha, a nenechá se poučit. Pravda se ztratila, v ústech ji nemají.' |
29. | Ostříhej se a zahoď vlasy, na holých návrších zpívej žalozpěv. Hospodin zavrhl a opustil pokolení, které vzbudilo jeho hněv." |
30. | "Lid Judy před mýma očima páchal zlo, praví Hospodin. V domě, který se nazývá mým jménem, nastavěli své ohavné modly, a tak ho poskvrnili. |
31. | Vystavěli také obětiště Tofet v údolí Ben-hinom, aby tam pálili své vlastní syny a dcery v ohni - to jsem jim přece nepřikázal, to mi nepřišlo ani na mysl! |
32. | A proto hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy se mu už nebude říkat Tofet ani údolí Ben-hinom, ale Údolí vraždění a v Tofetu se bude pohřbívat, až už nebude ani kam. |
33. | Na mrtvolách tohoto lidu se budou pást ptáci i divá zvěř a nebude, kdo by je odháněl. |
34. | V judských městech a na jeruzalémských ulicích tehdy nechám utichnout hlas radosti a veselí, hlas ženicha a nevěsty, neboť z této země zbudou sutiny." |
← Jeremiah (7/52) → |