← Jeremiah (5/52) → |
1. | "Projděte jeruzalémské ulice, dívejte se a pátrejte, prohledejte jeho tržiště. Najdete-li někoho, kdo dbá na právo a usiluje o věrnost, pak Jeruzalému prominu. |
2. | I když říkají: ‚Jakože Hospodin žije,' stejně přísahají křivě!" |
3. | Ty ale, Hospodine, přece jistě očima pátráš po věrnosti. Bil jsi je, ale necítili bolest, hubils je, ale nedali se poučit. Tváře zatvrdili víc než kámen, vrátit se odmítli. |
4. | Řekl jsem si: Jsou to jen chudáci; chovají se jako blázni, protože Hospodinovu cestu neznají, nevědí, co jejich Bůh nařídil. |
5. | Půjdu raději za mocnými a s nimi promluvím; ti přece Hospodinovu cestu znají, ti vědí, co jejich Bůh nařídil. Jenže ti také jeden jako druhý své jho rozlámali, postroje ze sebe strhali. |
6. | Proto se na ně z lesa vrhne lev, vlk z pustiny je rozsápe, leopard bude číhat u jejich měst a roztrhá každého, kdo vyjde ven. Už bylo příliš jejich vzpour, jejich nevěry už bylo dost! |
7. | "Jak ti to mohu odpustit? Tví synové mě opustili a přísahají skrze nebohy. Jen co jsem je nasytil, odešli cizoložit, houfem se valí do domu nevěstky. |
8. | Hřebci jedni vykrmení a vilní, po manželce bližního všichni řehtají. |
9. | Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový? |
10. | Projděte jejich vinice a pustošte, ale nezničte je úplně. Odstraňte jejich výhonky, protože nejsou Hospodinovy. |
11. | Proradně mě totiž zradili - jak dům Izraele, tak dům Judy, praví Hospodin." |
12. | Popírali Hospodina se slovy: "To není on! Na nás nepřijde žádná bída, nepocítíme meč ani hladomor. |
13. | Proroci jen tak do větru žvaní, nemají žádné poselství - ať se to stane jim samotným!" |
14. | Nuže, tak praví Hospodin, Bůh zástupů: "Protože říkají takové věci, hle, já ti dám do úst slova jako oheň, jenž spálí jako dříví tento lid. |
15. | Hle, dome Izraele, přivedu na vás národ zdaleka, praví Hospodin. Národ prastarý je to, národ odvěký, národ, jehož jazyk neznáš, a nerozumíš, co říkají. |
16. | Samí udatní hrdinové, jejich toulec zeje jako hrob. |
17. | Pohltí tvou úrodu i tvůj chléb, pohltí tvé syny i tvé dcery, pohltí tvé ovce i tvůj dobytek, pohltí tvou révu i tvé fíkoví. Mečem dobude tvá opevněná města, na která ses tak spoléhal. |
18. | Ale ani v těch dnech, praví Hospodin, s vámi neskoncuji. |
19. | Až se budou ptát: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, udělal?' odpovíš jim: ‚Protože jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, proto budete v jiné zemi sloužit cizákům.' |
20. | Oznamte to v domě Jákobově, v Judsku to rozhlaste: |
21. | Poslouchejte, vy nechápaví hlupáci, kteří mají oči, ale nevidí, mají uši, ale neslyší! |
22. | Neměli byste mě mít v úctě? praví Hospodin. Neměli byste se přede mnou chvět? Moři jsem pískem vytyčil hranice nepřekročitelným, věčným zákonem. Bouří se moře, ale nic nezmůže, vlny burácejí, ale nevylijí se. |
23. | Tento lid má však srdce odbojné a zpupné; odvrátili se a odešli. |
24. | Ani je nenapadlo říci: ‚Mějme Hospodina, svého Boha, v úctě! On dává podzimní i jarní deště v pravý čas, zachovává nám týdny určené pro sklizeň.' |
25. | Vaše viny to ale pokazily, vaše hříchy vás těch darů zbavily! |
26. | V mém lidu se najdou zločinci, číhají schovaní jako ptáčníci, nastražili past, aby lidi lovili. |
27. | Jako je plno ptáků v kleci, tak jsou jejich domy plné lsti. Takhle dosáhli moci a bohatství, |
28. | vypasení jsou a otylí. Předhánějí se svými zločiny, o spravedlnost nestojí, práva sirotků neprosazují, nehájí chudé v jejich při. |
29. | Copak je mohu nechat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stihnout pomstou, když je ten národ takový? |
30. | Co se to v téhle zemi děje? Hrůza! Děs! |
31. | Proroci prorokují lživě, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to takhle miluje! Co si však počnete nakonec?" |
← Jeremiah (5/52) → |