←  Jeremiah (32/52)  →
1. Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina v desátém roce vlády judského krále Cidkiáše (což byl osmnáctý rok Nabukadnezarův).
2. Vojsko babylonského krále tenkrát obléhalo Jeruzalém a prorok Jeremiáš byl vězněn na strážním nádvoří v paláci judského krále.
3. Uvěznil ho tam judský král Cidkiáš. Obvinil ho: "Jak se opovažuješ prorokovat, že prý tak praví Hospodin: ‚Hle, vydávám toto město do rukou babylonského krále a ten je dobude.
4. Ani judský král Cidkiáš Babyloňanům neunikne, ale jistě padne do rukou babylonského krále, se kterým bude mluvit tváří v tvář a spatří ho vlastníma očima.
5. Ten odvede Cidkiáše do Babylonu, kde zůstane, dokud si ho znovu nevšimnu, praví Hospodin.' Prý: ‚Budete-li bojovat proti Babyloňanům, nezvítězíte!'"
6. Jeremiáš řekl: "Dostal jsem slovo Hospodinovo:
7. Hle, přijde za tebou Chanamel, syn tvého strýce Šaluma, a řekne: ‚Kup si mé pole v Anatotu. Jako příbuzný na něj máš předkupní právo.'"
8. Potom za mnou na strážní nádvoří podle Hospodinova slova přišel můj bratranec Chanamel a řekl mi: "Koupil bys mé pole v Anatotu v kraji Benjamín? Jako příbuzný na něj máš nárok a předkupní právo. Kup si ho." Věděl jsem, že je to slovo Hospodinovo,
9. a tak jsem to pole v Anatotu od svého bratrance Chanamela koupil za 17 šekelů stříbra.
10. Podepsal jsem kupní list, zapečetil a před přizvanými svědky jsem na vahách odvážil stříbro.
11. Potom jsem ten zapečetěný kupní list s podmínkami a ustanoveními vzal a spolu s jeho nezapečetěným opisem
12. jsem ho předal Baruchovi, synu Neriáše, syna Machsejášova. Učinil jsem to v přítomnosti svého bratrance Chanamela, v přítomnosti svědků, kteří ten kupní list podepsali, a v přítomnosti všech Židů přísedících na strážním nádvoří.
13. V jejich přítomnosti jsem Baruchovi uložil:
14. "Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ‚Vezmi tyto listiny - zapečetěný kupní list i jeho nezapečetěný opis - a vlož je do hliněné nádoby, aby zůstaly nadlouho zachovány.'
15. Neboť tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ‚V této zemi se znovu budou kupovat domy, pole i vinice!'"
16. Poté, co jsem ten kupní list předal Baruchovi, synu Neriášovu, modlil jsem se k Hospodinu:
17. "Ach, Hospodine, Pane můj! Ty jsi svou velikou mocí a vztaženou paží učinil nebe i zemi - pro tebe nic není nemožné!
18. Prokazuješ milosrdenství tisícům pokolení, ale vinu otců splácíš i jejich potomkům. Jsi veliký a mocný Bůh; máš jméno Hospodin zástupů.
19. Jsi veliký ve svých záměrech a mocný ve svých činech. Nespouštíš oči z cest všech lidí, abys každého odměnil podle jeho jednání, tak jak si za své skutky zaslouží.
20. Konal jsi znamení a zázraky v Egyptě a konáš je dodnes v Izraeli i mezi všemi lidmi - tak sis získal jméno, které stále máš.
21. Vyvedl jsi svůj lid Izrael z Egypta znameními a zázraky, mocnou rukou, vztaženou paží a uprostřed veliké hrůzy.
22. Dal jsi jim tuto zemi, o níž jsi přísahal jejich otcům, že jim ji dáš - zemi oplývající mlékem a medem.
23. Když ale přišli a ovládli ji, neposlouchali tě a neřídili se tvým Zákonem. Nic z toho, cos jim přikázal, neplnili, a tak jsi na ně přivedl všechno tohle neštěstí.
24. Jen pohleď na ty obléhací náspy! Přitáhli k městu, aby ho dobyli! Město padne mečem, hladem a morem do rukou Babyloňanů, kteří na něj útočí. Naplňuje se to, co jsi řekl - vždyť to sám vidíš!
25. Hospodine, Pane, můj, město padá do rukou Babyloňanů, a ty mi přitom říkáš: ‚Kup si pole a před svědky zaplať za ně stříbrem!'"
26. Tehdy Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo:
27. "Hle, já jsem Bůh všeho stvoření. Je snad něco nad mé síly?
28. Nuže, tak praví Hospodin: Hle, vydávám toto město do rukou Babyloňanů a do rukou babylonského krále Nabukadnezara, který je dobude.
29. Babyloňané, kteří na něj útočí, vtrhnou dovnitř a město vypálí; spálí je i s domy, na jejichž střechách mě lidé uráželi, když pálili kadidlo Baalovi a obětovali úlitby pro cizí bohy.
30. Synové Izraele i Judy už od mládí jen páchají, co je zlé v mých očích. Ano, synové Izraele mě pořád jen urážejí tím, co vlastníma rukama dělají, praví Hospodin.
31. Ode dne, kdy bylo vystavěno, až dodnes mi toto město bylo jen k zlosti. Hněvali mě tak, že je musím vyhnat ze své přítomnosti.
32. Synové Izraele i Judy mě uráželi vším tím zlem, které páchali - oni i jejich králové, velmoži, kněží i proroci - všechen Juda i obyvatelé Jeruzaléma.
33. Ukazovali mi záda, a ne tvář. Znovu a znovu jsem je chtěl poučit, ale neposlouchali a poučení nepřijímali.
34. V domě, který se nazývá mým jménem, nastavěli své ohavné modly a tak ho poskvrnili.
35. V údolí Ben-hinom také vystavěli obětiště Baalovi, aby tam prováděli své syny a dcery ohněm jako oběť Molochovi. To jsem jim přece nepřikázal, to mi nepřišlo ani na mysl - že budou provádět takovou ohavnost a svádět Judu k hříchu!
36. Říkáte: ‚Město padne mečem, hladem a morem do rukou babylonského krále.' Toto však praví Hospodin, Bůh Izraele:
37. Hle - znovu je shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je ve svém zuřivém hněvu a v hrozném rozlícení rozptýlil. Přivedu je zpět na toto místo a způsobím, aby žili v bezpečí.
38. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
39. Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby mě ctili po všechny dny - pak bude dobře jim i jejich potomkům.
40. Uzavřu s nimi věčnou smlouvu, že je nikdy nezbavím svého dobrodiní. Do srdcí jim vložím, aby mě ctili, aby se ode mě už neodvrátili.
41. S radostí jim budu prokazovat dobrodiní; pevně je zasadím v této zemi, celým svým srdcem a celou duší.
42. Ano, tak praví Hospodin: Jako jsem na tento lid uvedl všechno to veliké neštěstí, tak na ně uvedu všechno dobrodiní, které jsem jim zaslíbil.
43. A v této zemi, o níž říkáte: ‚Padla do rukou Babyloňanů, zbyla z ní pustina bez lidí a dobytka,' nuže v této zemi se znovu budou kupovat pole.
44. Budou se kupovat za peníze, kupní list se bude potvrzovat podpisem, bude se pečetit a budou zváni svědkové - v kraji Benjamín, v okolí Jeruzaléma, ve městech Judy, ve městech na horách, ve městech podhůří i ve městech Negevu, neboť změním jejich osud, praví Hospodin."
←  Jeremiah (32/52)  →