← Jeremiah (22/52) → |
1. | Tak praví Hospodin: "Sestup do paláce judského krále a vyřiď tam toto slovo: |
2. | Králi judský, který sedíš na Davidově trůnu, slyš slovo Hospodinovo - ty, tvoji dvořané i tvůj lid, vy, kteří vcházíte těmito branami. |
3. | Tak praví Hospodin: Jednejte poctivě a spravedlivě! Zachraňujte okrádaného z rukou utlačitele! Přistěhovalcům, sirotkům a vdovám neubližujte! Nechovejte se násilně! Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev! |
4. | Pokud se opravdu zařídíte podle těchto slov, budou branami tohoto paláce vcházet králové vládnoucí na Davidově trůnu. Pojedou na vozech a koních a s nimi jejich dvořané i lid. |
5. | Pokud však tato slova neposlechnete, pak přísahám při sobě samém, praví Hospodin, že z tohoto paláce zbudou jen trosky." |
6. | Toto praví Hospodin o domu judského krále: "Jsi pro mě jako Gileád, jako libanonský vrcholek. Zbude z tebe však jen pustina, města bez obyvatel. |
7. | Pošlu proti tobě ničitele, každého v plné zbroji; zporážejí ty tvé skvělé cedry a naházejí do ohně! |
8. | Až budou lidé z mnoha národů procházet kolem tohoto města, budou se jeden druhého ptát: ‚Proč to Hospodin tomuto velikému městu provedl?' |
9. | A dostanou odpověď: ‚Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se cizím bohům a sloužili jim.'" |
10. | Neplačte nad mrtvým, nenaříkejte pro něj; plačte však nad tím, který odchází, protože už se nevrátí a nespatří rodnou zem. |
11. | Toto praví Hospodin o Šalumovi, synu Jošiášovu, jenž se stal judským králem po svém otci Jošiášovi, ale musel odsud odejít: "Už se sem nevrátí. |
12. | Zemře tam, kam ho odvlekli, a tuto zem už nikdy nespatří." |
13. | "Běda tomu, kdo si staví palác, ale ne spravedlností; tomu, kdo buduje horní patra, ale bezprávím; tomu, kdo nechá bližního dřít zdarma a za práci mu neplatí! |
14. | Říká: ‚Postavím si velký palác a v něm prostorné komnaty; prorazím do něj okna, obložím cedrem a natřu červení.' |
15. | Copak tě dělá králem, že máš víc cedru než ostatní? Copak tvůj otec neměl co jíst a pít? Jednal však poctivě a spravedlivě, a tak se mu vedlo dobře. |
16. | Hájil práva chudých a ubohých - tehdy bývalo dobře! To totiž znamená znát mě, praví Hospodin. |
17. | Ty ale nemáš oči ani srdce než pro svůj mrzký zisk; zajímá tě jen vraždit nevinné, vydírání a násilí." |
18. | Toto praví Hospodin o judském králi Joakimovi, synu Jošiášovu: "Nebudou ho oplakávat: ‚Ach bratře, ach sestro!' Nebudou ho oplakávat: ‚Ach pane, ach veličenstvo!' |
19. | Pohřbí ho tak jako osla - vyvlečou ho ven a pohodí někam za brány Jeruzaléma." |
20. | "Vystoupej na Libanon, dcero, křič, z Bášanu ať tvůj hlas zní, z Abarimu vykřikni nad svými milenci, neboť jsou všichni rozdrceni! |
21. | Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid, říkala jsi ale: ‚Nechci poslouchat!' Tak je to s tebou už od mládí, že neslyšíš můj hlas. |
22. | Všechny ty tvé pastýře vítr požene, tví milenci půjdou do zajetí; tehdy se konečně budeš hanbit a stydět za všechny své špatnosti. |
23. | Uvelebila ses v Libanonu, v hnízdečku mezi cedrovím; budeš však sténat jako při porodu, jako rodička se budeš svíjet bolestí!" |
24. | "Jakože jsem živ, praví Hospodin, i kdybys byl, judský králi Jekoniáši, synu Joakimův, pečetním prstenem na mé pravici, i odtud bych tě strhl! |
25. | Vydám tě do rukou těch, kdo pasou po tvém životě, do rukou těch, ze kterých máš děs, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou Babyloňanů. |
26. | Tebe i tvou rodnou matku odvrhnu do cizí země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete. |
27. | Do své vytoužené země se nikdy nevrátíte." |
28. | Je snad Jekoniáš nějaký zahozený střep? Hrnec, který nikdo nechce? Proč jsou tedy zavrženi on i jeho potomci, odmrštěni do země, kterou neznali? |
29. | Ach země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo! |
30. | Tak praví Hospodin: "Zapište ho jako muže bez dětí, jako někoho, komu se v životě nedařilo. Nikomu z jeho potomků se nezdaří usednout na trůn Davidův a vládnout nad Judou." |
← Jeremiah (22/52) → |