| ← Isaiah (64/66) → |
| 1. | Jako když oheň zapálí roští a vodu v hrnci uvaří, tak ať tví nepřátelé tvé jméno poznají, ať se před tebou třesou národy! |
| 2. | Jako když jsi konal své nečekané divy - sestoupils a před tebou se hory roztřásly! |
| 3. | Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj. |
| 4. | Zastáváš se těch, kdo rádi žijí správně, kdo na tvých cestách myslí na tebe. Hle, rozlítil ses, že jsme stále hřešili. Můžeme snad být spaseni? |
| 5. | Všichni jsme jako někdo nečistý, všechna naše spravedlnost jak hadry té, jež krvácí. Všichni vadneme jako list, jako vichrem unášeni svými vinami. |
| 6. | Nikdo tvé jméno nevzývá, nikdo se neprobouzí, po tobě nesahá, když jsi před námi skryl svou tvář a našim vinám nás vydal napospas. |
| 7. | Ty jsi však, Hospodine, Otec náš, my hlína jsme a ty Tvůrce náš, tvá ruka nás všechny uhnětla. |
| 8. | Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni - my všichni jsme tvůj lid! |
| 9. | Tvá svatá města jsou zpustošena, ze Sionu je pustina, Jeruzalém leží v sutinách. |
| 10. | V tom našem svatém a slavném chrámě kdysi chválili tě naši otcové - teď je z něj ale jen spáleniště, vše, co nám bylo drahé, je zničené! |
| 11. | Budeš se přes to vše, Hospodine, držet zpět? Budeš mlčet a pokořovat nás bez konce? |
| 12. | - - - |
| ← Isaiah (64/66) → |