← Isaiah (5/66) → |
1. | Svému milému zpívat chci milostnou píseň o jeho vinici: Můj milý míval vinicina úrodném úbočí. |
2. | Okopal ji a zbavil kamení, ušlechtilou révu na ní vysadil. Věž postavil uprostřed ní, vykopal v ní i vinný lis. Očekával, že hrozny urodí, její plody ale zplaněly. |
3. | Nyní, občané Jeruzaléma a lide judský, rozsuďte mezi mnou a mojí vinicí. |
4. | Co víc se dalo udělat pro moji vinici, než co jsem pro ni učinil? Když jsem očekával, že hrozny urodí, proč její plody zplaněly? |
5. | Nyní vám tedy oznámím, co udělám se svou vinicí: Odstraním její plot a bude vypleněna, zbořím její zeď a bude zdupána. |
6. | Nechám ji, aby ladem ležela, neprořezaná, neokopaná, trním a bodláčím celá zarostlá. Navíc i mrakům poručím, ať na ni neprší. |
7. | Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský, jeho milovaná réva je judský lid. Očekával právo, a hle - bezpráví, spravedlnost, a hle - úpění! |
8. | Běda vám, kdo skupujete dům za domem a spojujete pole s polem, takže už nezbývá místo pro jiné - copak jste jediní obyvatelé země?! |
9. | Hospodin zástupů přede mnou prohlásil: Jistěže mnohé domy zchátrají, honosné vily se vylidní. |
10. | Deset akrů vinice vydá jen jeden džbán, deset měr osiva jen jednu míru zrna. |
11. | Běda těm, kdo ráno vstávají a hned se ženou za pitím, kdo vysedávají dlouho do noci, než se vínem rozvášní! |
12. | Citery, loutny, tamburíny, píšťaly, víno na jejich hodech nechybí. Hospodinovy skutky je ale nezajímají, dílo jeho rukou vůbec nevidí. |
13. | A proto můj lid půjde do zajetí, neboť mu chybí poznání; jeho urození budou umírat hlady, obyčejní budou žízní vyprahlí! |
14. | Záhrobí už proto rozvírá svůj chřtán, jeho bezedná tlama zeje dokořán; výkvět i spodina spadne tam, celý ten rozjařený bujný dav! |
15. | Člověk bude sražen a každý ponížen, pohledy pyšných skloní se. |
16. | Hospodin zástupů se ale soudem vyvýší, svatý Bůh se ukáže svatým ve spravedlnosti. |
17. | Ovce se budou pást jako na vlastních loukách, v troskách boháčů se budou pást kůzlata. |
18. | Běda těm, kdo táhnou vinu za provazy lži, kdo jak vůz na laně vlečou hřích! |
19. | Těm, kdo říkají: "Jen ať si pospíší, ať Bůh neotálí s dílem svým, abychom si je prohlédli! Jen ať už přijde s tím, ať Svatý izraelský svůj záměr naplní, abychom ho poznali!" |
20. | Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo nazývají tmou, kdo vydávají hořkost za sladkost a sladkost za hořkost! |
21. | Běda těm, kdo se považují za moudré, kdo si připadají rozumně! |
22. | Běda hrdinům v pití vína, zdatným v nalévání nápojů, |
23. | kteří za úplatek ospravedlní darebáka a spravedlivým právo odepřou! |
24. | Proto jako oheň polyká strniště a seno mizí v plamenech, právě tak ztrouchniví jejich kořeny a jejich květy vítr rozpráší. Zákon Hospodina zástupů totiž zavrhli, slovy Svatého izraelského pohrdli! |
25. | Hospodin proto vzplál hněvem na svůj lid, napřáhl proti němu ruku a udeřil, takže se hory zatřásly - v ulicích jako smetí leží mrtvoly! Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit. |
26. | Pozvedá korouhev pro národ zdaleka, od konce světa ho hvízdnutím přivolá, a hle - hned rychle přispěchá! |
27. | Nikdo z nich se neunaví, neklesne, nikdo si nezdřímne ani neusne, neuvolní se jim opasek na bedrech, nepřetrhne se jim na obuvi řemínek. |
28. | Jejich šípy jsou ostré a všechny luky napjaté; kopyta jejich koní jako křemen a jejich kola jako vichřice. |
29. | Budou řvát jako lev, jako lvíčata spustí řev; zavrčí a chytí úlovek, odvlečou ho pryč a nikdo jim ho nevyrve. |
30. | V ten den budou vrčet nad svou kořistí, jako když moře burácí. Kdo tehdy pohlédne na zemi, uvidí samou tmu a trápení - světlo se skryje za mraky! |
← Isaiah (5/66) → |