← Isaiah (32/66) → |
1. | Hle - přichází spravedlivý král, jehož knížata budou poctivá! |
2. | Každý z nich bude jak skrýše před větrem a úkryt před deštěm, jako potoky vody v pustině a stín mocné skály v zemi vyprahlé. |
3. | Oči vidoucích už nebudou zavřené, uši slyšících budou pozorné. |
4. | Srdce ustrašených nabude poznání, jazyk koktavých plynně a jasně promluví. |
5. | Hlupák už nebude nazýván šlechetným a padouchovi přestanou říkat ctihodný. |
6. | Hlupák přece říká nesmysly, zlé věci v srdci vymýšlí - jak by se dopustil nějaké podlosti, jak by o Hospodinu scestně promluvil, jak by hladové o pokrm připravil, jak by odepřel nápoj žíznivým. |
7. | Padouch používá podlé podvody, zamýšlí samé zvrhlosti - jak by lživou řečí zničil chudáky, když se dovolávají práva ubozí. |
8. | Šlechetný má však ušlechtilé úmysly a v ušlechtilosti obstojí. |
9. | Ženy bezstarostné, vstaňte a slyšte mě! Vy dcery, jež si v klidu žijete, mé řeči ucho nakloňte! |
10. | Do roka a do dne třást se budete, vy, jež si v klidu žijete. Vinobraní totiž přestane a sklizeň nepřijde. |
11. | Vy bezstarostné, třeste se, vy sebejisté, chvějte se! Vysvlečte se a obnažte, pytlem zahalte se na bedrech! |
12. | Tlučte se v prsa nad výtečnými poli, nad úrodnými vinicemi, |
13. | nad zemí mého lidu truchlete - zaroste trním a bodlákem! Plačte nad všemi domy veselí, nad tímto městem hýření! |
14. | Palác zůstane opuštěn, hluk města utichne, z pevnosti a věže bude pustina, potěšení oslů, pastvina dobytka. |
15. | Až se však na nás vylije shůry Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat. |
16. | Na poušti pak bude právo přebývat a domovem spravedlnosti bude sad. |
17. | Ovocem spravedlnosti bude mír, dílem spravedlnosti bude klid a bezpečí až navěky. |
18. | V pokojných příbytcích bude můj lid žít, v domovech plných bezpečí, v odpočinutí bez starostí. |
19. | I kdyby byl les pobit kroupami a město srovnáno bylo se zemí, |
20. | blaze vám, kdo sejete při každém potoku, kdo býka i osla vypouštíte na pastvu! |
← Isaiah (32/66) → |