| ← Isaiah (24/66) → |
| 1. | Hle, Hospodin vyplení zemi, zcela ji zpustoší; zohaví její vzezření, její obyvatele rozptýlí. |
| 2. | Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti. |
| 3. | Zem bude úplně vypleněna, o všechno bude oloupena - takové slovo vyšlo od Hospodina! |
| 4. | Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa. |
| 5. | Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili. |
| 6. | To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí. |
| 7. | Nové víno vyschlo, réva uvadá, namísto radovánek každý naříká. |
| 8. | Umlklo veselé chřestění tamburín, ztichlo hlučení hýřících, umlkly radostné zvuky citery. |
| 9. | Už nepijí víno s písněmi, pijákům zhořkl nápoj opojný. |
| 10. | Rozbořeno je město marnosti; vchody všech domů zataraseny. |
| 11. | Že není víno, zní nářek v ulicích, nastal soumrak všeho veselí, radost odešla do vyhnanství. |
| 12. | Z města zůstaly pusté trosky, brána roztříštěna na kusy. |
| 13. | Toto se stane na zemi mezi národy - jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky. |
| 14. | Hlasitě potom vykřiknou radostí, západ zajásá, až Hospodin se oslaví. |
| 15. | Proto i na východě chvalte Hospodina, jméno Hospodina, Boha Izraelova, ať zní na mořských pobřežích. |
| 16. | Slyšíme chvalozpěv z nejzazších krajů: "Sláva Spravedlivému!" Já ale říkám: "Zle je mi, zle je mi! Běda mi - zrádci zradili, zrádci zrádně zradili!" |
| 17. | Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš! |
| 18. | Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou: |
| 19. | Země se láme, láme se, země se hroutí, hroutí se, země se třese, třese se! |
| 20. | Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane. |
| 21. | V ten den Hospodin potrestá mocnosti nahoře na nebi i krále dole na zemi. |
| 22. | Budou nahnáni jako vězni do jámy, budou zavřeni v žaláři; po dlouhé době pak budou souzeni. |
| 23. | Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny. |
| ← Isaiah (24/66) → |