← Isaiah (2/66) → |
1. | Toto viděl Izaiáš, syn Amosův, o Judovi a Jeruzalémě: |
2. | V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny. Pohrnou se k ní všechny národy, |
3. | zástupy lidí půjdou se slovy: "Pojďme, vystupme na horu Hospodinovu, k Bohu Jákobovu - do jeho domu! Bude nás vyučovat cestám svým a my budeme chodit jeho stezkami." Ze Sionu bude znít Hospodinovo učení, z Jeruzaléma se jeho slovo rozšíří. |
4. | On bude soudit mezi národy, zástupy lidí napraví. Tehdy ze svých mečů ukují pluhy a ze svých kopí srpy. Národ proti národu nepozvedne meč, už nikdy se nebudou chystat do boje. |
5. | Dome Jákobův, pojďme, choďme v Hospodinově světle! |
6. | Ty jsi však opustil svůj lid, dům Jákobův, neboť je plný kouzel z Východu a filištínského věštění - tleskají výplodům cizinců! |
7. | Jejich země je plná stříbra, zlata a nepřeberných pokladů. Jejich země je plná koní a vozů bezpočtu. |
8. | Jejich země je plná model; vlastnímu dílu se klanějí, tomu, co sami vyrobí. |
9. | Člověk je sražen, kdekdo se ponižuje - nepozvedej je! |
10. | Schovej se do skal, člověče, zahrab se do země v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem! |
11. | Ponížen bude hrdý pohled člověka, lidská pýcha bude sražena; jen Hospodin bude vyvýšen v ten den. |
12. | Hospodin zástupů totiž chystá den pro všechny pyšné nadutce, pro všechny, kdo se povyšují a budou poníženi - |
13. | pro všechny ztepilé libanonské cedry, pro všechny statné bášanské duby, |
14. | pro všechny strmé hory, pro všechny vznešené výšiny, |
15. | pro všechny hrdé bašty, pro všechny pevné hradby, |
16. | pro všechny mořské lodi, pro všechny skvělé koráby. |
17. | Ponížena bude hrdost člověka, lidská pýcha bude sražena; v ten den bude vyvýšen jen Hospodin |
18. | a modly zcela vymizí. |
19. | Lidé se schovají do skalních jeskyní, do děr pod zemí v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem. |
20. | V ten den člověk zahodí mezi netopýry a potkany své stříbrné modly, své zlaté modly, které si vyrobil ke klanění. |
21. | Tehdy se schová do skalních slují, do horských rozsedlin v hrůze před Hospodinem, před jeho slavným majestátem, až povstane, aby zděsil zem. |
22. | Přestaňte tedy obdivovat člověka - vždyť sotva svůj dech popadá! Za co by asi mohl stát? |
← Isaiah (2/66) → |