← Isaiah (13/66) → |
1. | Ortel nad Babylonem, jak jej viděl Izaiáš, syn Amosův: |
2. | Zvedněte korouhev na holém návrší, hlasitě na ně křikněte, rukou jim pokyňte, ať vtrhnou do bran vznešených. |
3. | Svým posvěceným dal jsem příkazy, povolal jsem své hrdiny, své rozjařené vítěze, aby vykonali můj hněv. |
4. | Slyš ten hřmot na horách - jako když táhne armáda! Slyš lomoz království a shromážděné národy - Hospodin zástupů chystá vojsko do války! |
5. | Táhnou ze země daleké, od konce světa za obzorem - Hospodin s nástroji svého hněvu, aby zničili celou zem! |
6. | Kvílejte, neboť je blízko Hospodinův den, zhouba od Všemohoucího blíží se! |
7. | A proto všechny ruce ochabnou, všechna srdce se strachy rozplynou. |
8. | Budou zděšeni, sevřeni úzkostí, bolestí se budou svíjet jako rodičky. Jeden nad druhým bude ohromen, tváře jim vzplanou plamenem. |
9. | Hle, Hospodinův den neúprosně přichází s hněvem horlivým a planoucím, aby zemi zcela zpustošil a vyhladil z ní hříšníky. |
10. | Nebeské hvězdy a souhvězdí se nebudou moci rozsvítit; slunce se zatmí už od svítání a měsíc nevydá svůj svit. |
11. | Potrestám svět za jeho zločiny, všechny ničemy za jejich hřích. S pýchou nadutců tehdy skoncuji, pokořím zpupnost ukrutných. |
12. | Způsobím, že člověk bude nad zlato vzácnější, nad ofirské zlato bude smrtelník. |
13. | To proto, že otřesu nebem a země se pohne v základech horlením Hospodina zástupů v den, kdy vzplane jeho hněv. |
14. | Jako vyplašená gazela, jako stádo, jež nikdo nesvolá, každý se vrátí za svým lidem, každý uteče do své země. |
15. | Každý nalezený bude proboden, každý dopadený padne pod mečem. |
16. | Jejich nemluvňata budou utlučena před jejich očima, jejich domy vyloupeny, jejich ženy znásilněny. |
17. | Hle, já proti nim poštvu Médy, kteří si stříbra neváží a o zlato zájem nemají. |
18. | Svými luky rozstřílejí mladíky, nebudou mít soucit ani s kojenci, neslitují se nad dětmi. |
19. | Babylon, to věhlasné království, ta chlouba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bohem rozvrácená města - jako Sodoma a Gomora! |
20. | Nebude se v něm už nikdy žít, žádné pokolení jej neobydlí; neutáboří se tam beduín, nezastaví se tam pastýři. |
21. | Budou tam uléhat pouštní příšery, domy se zaplní sovami, zabydlí se v nich pštrosi, roztančí se tam běsi. |
22. | Ve věžích budou výt hyeny, v honosných palácích šakali. Dny Babylonu jsou sečteny, jeho čas přichází! |
← Isaiah (13/66) → |