← Hosea (7/14) → |
1. | kdykoli Izraele uzdravím, tehdy se ukazuje Efraimův hřích a zločiny Samaří: Zabývají se podvody, do domů lezou zloději, tlupy lupičů jsou v ulicích. |
2. | Vůbec si v srdci nepřipouštějí, že si pamatuji všechny jejich zločiny; jejich skutky je teď obklíčily - vždyť je mám stále na očích! |
3. | Obšťastňují krále svými zločiny a velmože svou lží. |
4. | Všichni jsou samí cizoložníci, rozpálené peci podobní, ve které pekař ani topit nemusí, než mu zadělané těsto prokvasí. |
5. | V den královy slavnosti velmoži vínem rozpálení, zmožení - a on si třese rukou se zrádci! |
6. | Jejich srdce se podobají peci, zrádně se k němu lísají; celou noc doutná jejich rozlícení, ráno pak vzplane plameny. |
7. | Jako pec jsou všichni rozpálení, své vlastní vládce sžírají; jejich králové se všichni hroutí, ke mně však nevolá žádný z nich. |
8. | Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim. |
9. | Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší. |
10. | Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu. |
11. | Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají. |
12. | Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají. |
13. | Utekli ode mě - běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži. |
14. | Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí. |
15. | Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně. |
16. | Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí! |
← Hosea (7/14) → |