← Hosea (4/14) → |
1. | Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha. |
2. | Jen samé kletby, lži a vraždění, zlodějství a cizoložení - rozmáhá se to víc a víc, jedno krveprolití za druhým! |
3. | To proto země uvadá a každý její obyvatel je vyčerpán; polní zvěř i ptáci na nebi hynou společně s mořskými rybami. |
4. | Ať si však nikdo nestěžuje, nikdo ať nikoho neobviňuje - vždyť jsi to, knězi, právě ty, na koho tu teď žaluji. |
5. | Potácíš se ve dne jako za noci a s tebou se potácejí také proroci; hubíš svůj vlastní lid |
6. | a můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky. |
7. | Jak se rozmáhali víc a víc, tím více proti mně hřešili; svou Slávu nahradili mrzkostí. |
8. | Živí se oběťmi mého lidu za hřích, dychtivě baží po jejich špatnosti. |
9. | Kněz proto dopadne tak jako lid - budu je trestat za jejich způsoby, za jejich skutky jim odplatím! |
10. | Budou jíst, ale nenasytí se, budou smilnit, ale nerozmnoží se, protože opustili Hospodina a pustili se |
11. | do smilstva. Kvůli vínu, kvůli burčáku přišli o rozum! |
12. | Můj lid se radí se dřevem, nějaká hůlka jim dává předpověď; dali se obloudit duchem smilstva, smilně opustili svého Boha. |
13. | Obětují na horských vrcholech, na pahorcích kouří kadidlem, pod dubem, topolem, pod mohutným stromem, v jejichž stínu je tak příjemně. Ačkoli vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží, |
14. | nebudu trestat vaše smilné dcery ani ty vaše cizoložné snachy - vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami a konají oběti s těmi kněžkami. Špatně dopadne ten tupý lid! |
15. | Jestliže, Izraeli, smilníš ty, ať aspoň Juda nehřeší! Proto nechoďte do Gilgalu, neputujte do Bet-avenu, zdržte se přísahy: "Jakože žije Hospodin!" |
16. | Izrael se umíněně vzpírá jako umíněná kráva. Jak ho má Hospodin teď nechat pást svobodně jako beránka? |
17. | Efraim se spřáhl s modlami - nech ho být! |
18. | Když už je pití vypito, vrhnou se na smilstvo; ti, kdo jsou lidu záštitou, chovají v lásce zkaženost. |
19. | Vítr je svými křídly zachvátí, budou se stydět za své oběti! |
← Hosea (4/14) → |