| ← Hosea (13/14) → |
| 1. | Efraimova slova bázeň budila, v Izraeli býval vznešený, provinil se ale ctěním Baala, a tak se zahubil. |
| 2. | A nyní hřeší dál a dál; odlévají si sochy ze stříbra, modly, které si sami vymysleli - všechny je řemeslník vyrobil! Říkají, že se jim prý obětovat má... Lidé líbají telata! |
| 3. | A proto budou jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá, jak z mlatu vichrem unášená pleva, jako dým z komína. |
| 4. | Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už od vyjití z Egypta; Boha kromě mne nikdy nepoznáš, není jiný Spasitel než já! |
| 5. | Na poušti jsem tě opatroval, v zemi, jež byla suchopár. |
| 6. | Nakrmili se dosyta, nasytili se a jejich srdce zpyšněla; zapomněli na mě dočista. |
| 7. | Proto jim budu lvem, jako leopard budu číhat na cestě; |
| 8. | napadnu je jak zuřivá medvědice, vyrvu jim z hrudi srdce, sežeru je tam jako lvice, roztrhám je jak divá zvěř! |
| 9. | Izraeli, zničil ses! Kdo ti pomůže? |
| 10. | Kde je tvůj král, tvůj zachránce? Kde je ve všech tvých městech? Kde jsou tví vládci, o nichž jsi pověděl: "Dej mi krále a velmože!" |
| 11. | Rozhněván jsem ti krále dal a rozzuřen ho odnímám! |
| 12. | Efraimův trest je zpečetěn, jeho hřích dobře uložen. |
| 13. | Porodní křeče sevřou jej, on je však dítě nemoudré - jakmile přijde jeho čas, opustit lůno se nechystá. |
| 14. | Vyplatím je z moci záhrobí, vykoupím je ze smrti. Kde jsou teď, smrti, ty tvé hrozby? Kde je tvá zhouba, záhrobí? Soucit bude mým očím skryt, |
| 15. | i když je Efraim nejplodnější mezi bratřími. Východní vítr přichází, vítr Hospodinův se zvedá nad pouští, aby vysušil jeho potoky, jeho prameny aby vyprahly; vyplení jeho poklady, o vše cenné ho připraví. |
| 16. | - - - |
| ← Hosea (13/14) → |