← Genesis (24/50) → |
1. | Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal. |
2. | Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: "Vlož ruku do mého klína, |
3. | abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím, |
4. | ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka." |
5. | Služebník mu na to řekl: "Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?" |
6. | "Chraň se tam mého syna odvést!" odpověděl mu Abraham. |
7. | "Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: ‚Tuto zem dám tvému semeni,' ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku. |
8. | Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky." |
9. | Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to. |
10. | Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu. |
11. | Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu) |
12. | a řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství. |
13. | Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu. |
14. | Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,' a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství." |
15. | Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora. |
16. | Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět. |
17. | Služebník jí přispěchal naproti a řekl: "Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu." |
18. | "Jen se napij, pane," odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít. |
19. | Potom mu řekla: "Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí." |
20. | Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy. |
21. | Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne. |
22. | Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů, |
23. | a řekl: "Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?" |
24. | "Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora," odpověděla mu. |
25. | Potom dodala: "Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování." |
26. | Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu |
27. | se slovy: "Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!" |
28. | Dívka pak odběhla a vyprávěla to rodině své matky. |
29. | Rebeka měla bratra jménem Lában a ten se rozběhl ven k onomu muži u pramene. |
30. | Uviděl totiž ten nosní kroužek i náramky na rukou své sestry Rebeky a slyšel její slova, když říkala: "Takto se mnou ten muž mluvil." Přišel tedy k onomu muži a hle, ten dosud stál s velbloudy poblíž pramene. |
31. | Lában mu řekl: "Pojď, Hospodinův požehnaný! Proč bys stál venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy." |
32. | Ten muž tedy vešel do domu a odsedlal velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok a přinesl vodu, aby si on i muži, kteří ho doprovázeli, umyli nohy. |
33. | Když mu ale nabídli jídlo, řekl: "Nebudu jíst, dokud nevypovím svou věc." "Mluv," vybídl ho Lában. |
34. | "Jsem Abrahamův služebník," řekl. |
35. | "Hospodin mému pánu velice požehnal, takže se rozmohl - dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně i velbloudy a osly. |
36. | Sára, manželka mého pána, pak ve svém stáří porodila mému pánu syna, jemuž dal všechno, co má. |
37. | Můj pán mě pak zavázal přísahou: ‚Nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, v jejichž zemi bydlím, |
38. | ale půjdeš do domu mého otce, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna.' |
39. | Když jsem svému pánu řekl: ‚Co kdyby mě ta žena nechtěla následovat?' |
40. | odpověděl mi: ‚Hospodin, před jehož tváří chodím, pošle s tebou svého anděla, aby dal tvé cestě zdar, abys mému synovi vybral manželku z mého příbuzenstva, z domu mého otce. |
41. | Budeš zproštěn mé přísahy, přijdeš-li k mým příbuzným a nedají ti ji; tehdy budeš mé přísahy zproštěn.' |
42. | Dnes jsem tedy přišel k prameni a řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys teď dal mé cestě zdar. |
43. | Hle, stojím u vodního pramene. Když řeknu dívce, která vyjde pro vodu: ‚Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu,' |
44. | a ona mi odpoví: ‚Jen se napij, já zatím načerpám vodu pro tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou Hospodin určil pro syna mého pána. |
45. | A vtom, ještě než jsem to v duchu dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni, sestoupila k prameni a čerpala vodu. Když jsem jí pak řekl: ‚Dej mi prosím napít,' |
46. | spustila rychle džbán z ramene a řekla: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy.' A tak jsem pil a ona napájela velbloudy. |
47. | Zeptal jsem se jí: ‚Čí jsi dcera?' a ona řekla: ‚Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora.' Tehdy jsem jí navlékl na nos kroužek a na ruce náramky, |
48. | padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu svého pána Abrahama, který mě vedl pravou cestou, abych pro syna svého pána vybral dceru jeho příbuzného. |
49. | Nyní tedy, chcete-li se k mému pánu zachovat laskavě a věrně, sdělte mi to; a pokud ne, sdělte mi to také, ať se mohu rozhodnout, kam se vydat dál." |
50. | Lában a Betuel mu odpověděli: "Tato věc vyšla od Hospodina; nemáme k tomu co dodat. |
51. | Hle, zde máš Rebeku, vezmi si ji a jdi. Ať se stane manželkou syna tvého pána, jak řekl Hospodin." |
52. | Když Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi. |
53. | Potom ten služebník vytáhl stříbrné a zlaté šperky a šaty a dal je Rebece. Také jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary. |
54. | A tak jedli a pili, on i muži, kteří ho doprovázeli, a zůstali tam celou noc. Když pak ráno vstali, řekl: "Propusťte mě k mému pánu." |
55. | Její bratr a matka však odpověděli: "Ať s námi dívka zůstane ještě pár dní, třeba deset; potom může jít." |
56. | On jim ale řekl: "Nezdržujte mě tu. Hospodin přece dal mé cestě zdar. Propusťte mě, ať mohu jít za svým pánem." |
57. | Řekli mu tedy: "Zavoláme ji a zeptáme se, co na to ona." |
58. | Zavolali tedy Rebeku. "Odejdeš s tím mužem?" zeptali se jí. "Odejdu," řekla. |
59. | A tak svou sestru Rebeku i její chůvu propustili s Abrahamovým služebníkem a s jeho muži |
60. | a takto Rebece požehnali: "Sestro naše, staň se matkou nesčíslných tisíců! Také tvé símě ať vládne branami svých nepřátel." |
61. | Rebeka a její děvečky pak vstaly, vsedly na velbloudy a následovaly onoho muže. Služebník vzal Rebeku a odjel. |
62. | Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mne vidí (bydlel totiž v negevském kraji). |
63. | K večeru Izák vyšel na pole, aby přemýšlel. Pozvedl oči a hle, uviděl přicházet velbloudy. |
64. | Rebeka také pozvedla oči, a když uviděla Izáka, sesedla z velblouda. |
65. | Zeptala se totiž služebníka: "Kdo je ten muž, který nám jde po poli naproti?" "To je můj pán," odpověděl jí služebník. Vzala si tedy závoj a zahalila se. |
66. | Služebník pak Izákovi popsal všechno, co vyřídil, |
67. | a Izák ji přivedl do stanu své matky Sáry. Vzal si Rebeku a ta se stala jeho ženou a on ji miloval. Tak Izák našel útěchu po smrti své matky. |
← Genesis (24/50) → |