| ← Genesis (22/50) → | 
| 1. | Po nějaké době se Bůh rozhodl Abrahama vyzkoušet. Zavolal: "Abrahame!" "Zde jsem," odpověděl. | 
| 2. | Bůh řekl: "Vezmi svého syna, svého jediného, svého milovaného Izáka, a jdi do země Moria. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti určím." | 
| 3. | Druhý den brzy ráno Abraham vstal, osedlal svého osla, vzal s sebou dva služebníky a svého syna Izáka. Nasekal dříví pro zápalnou oběť a vypravil se k místu, jež mu Bůh určil. | 
| 4. | Třetího dne Abraham pozvedl oči a spatřil to místo v dálce. | 
| 5. | Tehdy řekl svým služebníkům: "Zůstaňte tu s oslem. Já a chlapec půjdeme až tam, pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám." | 
| 6. | Abraham vzal dříví pro zápalnou oběť a naložil je na svého syna Izáka. Sám nesl v ruce oheň a nůž. A tak šli oba spolu. | 
| 7. | "Otče," oslovil Izák svého otce Abrahama. "Ano, můj synu?" odpověděl mu. "Vidím oheň a dřevo," řekl Izák. "Kde je ale beránek k zápalné oběti?" | 
| 8. | "Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu," odpověděl Abraham. A tak šli oba spolu. | 
| 9. | Když přišli na místo, jež mu Bůh určil, Abraham tam postavil oltář a narovnal dřevo. Pak svázal svého syna Izáka a položil ho na dřevo na oltáři. | 
| 10. | Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby svého syna podřízl. | 
| 11. | Vtom na něj z nebe zavolal Hospodinův anděl: "Abrahame! Abrahame!" "Zde jsem," odpověděl. | 
| 12. | "Nevztahuj ruku na chlapce!" řekl on. "Nic mu nedělej! Už jsem poznal, že jsi bohabojný - vždyť jsi kvůli mně neušetřil svého syna, svého jediného." | 
| 13. | Abraham tedy vzhlédl a hle, uviděl za sebou berana uvízlého za rohy v křoví. Abraham tedy šel, vzal toho berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna. | 
| 14. | To místo pak Abraham nazval "Hospodin opatří," takže se dodnes říká: "Na Hospodinově hoře se opatří." | 
| 15. | Hospodinův anděl pak na Abrahama zavolal z nebe podruhé: | 
| 16. | "Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, protože jsi učinil tuto věc a neušetřil jsi svého syna, svého jediného: | 
| 17. | Nesmírně ti požehnám a nesmírně rozmnožím tvé símě - jako hvězdy na nebi a jako písek na břehu moře. Tvé símě ovládne brány svých nepřátel | 
| 18. | a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země, protože jsi uposlechl můj hlas." | 
| 19. | Nato se Abraham vrátil ke svým služebníkům a odešli spolu do Beer-šeby. Abraham potom bydlel v Beer-šebě. | 
| 20. | Po nějaké době bylo Abrahamovi oznámeno: "Hle, také Milka porodila syny tvému bratru Náchorovi: | 
| 21. | svého prvorozeného Úce, jeho bratra Búze a Kemuele (otce Aramova), | 
| 22. | Keseda, Chazoa, Pildaše, Jidlafa a Betuela." | 
| 23. | (A Betuel zplodil Rebeku.) Těchto osm synů porodila Abrahamovu bratru Náchorovi Milka. | 
| 24. | Také jeho družka jménem Reuma rodila děti: Tebacha, Gachama, Tachaše a Maaku. | 
| ← Genesis (22/50) → |