←  Genesis (21/50)  →
1. Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a Hospodin pro Sáru udělal, co slíbil.
2. Sára i přes Abrahamovo stáří počala a v době, kterou mu Bůh předpověděl, porodila syna.
3. Abraham dal svému synovi narozenému ze Sáry jméno Izák, Smíšek.
4. Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, jak mu Bůh přikázal.
5. Když se mu narodil syn Izák, bylo Abrahamovi sto let.
6. Sára řekla: "Bůh mi daroval smích! Všichni, kdo o tom uslyší, se budou smát se mnou."
7. Řekla také: "Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit děti? Ale porodila jsem mu syna - i přes jeho stáří!"
8. Když dítě povyrostlo, přestalo se kojit. V den, kdy se Izák přestal kojit, vystrojil Abraham velikou hostinu.
9. Sára pak viděla, že syn, kterého Abrahamovi porodila Egypťanka Hagar, je posměvač.
10. Řekla tedy Abrahamovi: "Vyžeň tu děvečku i jejího syna. Syn té děvečky přece nebude dědit spolu s mým synem, s Izákem!"
11. Abrahama ta slova velmi trápila. Šlo přece o jeho syna.
12. Bůh ale Abrahamovi řekl: "Netrap se kvůli chlapci ani kvůli své děvečce. Poslechni Sáru ve všem, co ti řekla, protože tvé símě bude povoláno v Izákovi.
13. I ze syna děvečky však učiním národ, neboť je tvým potomkem."
14. Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch s vodou, naložil to Hagar na záda a poslal ji i s dítětem pryč. Odešla tedy a bloudila Beeršebskou pouští.
15. Když jí voda v měchu došla, složila dítě pod jedním keřem
16. a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: "Nemohu se dívat, jak dítě umírá." Usedla naproti a dala se do pláče.
17. Bůh uslyšel chlapcův hlas a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe: "Co je ti, Hagar? Neboj se, neboť Bůh uslyšel chlapcův hlas tam, kde je.
18. Vstaň, vezmi chlapce a postarej se o něj, protože z něj učiním veliký národ."
19. Tehdy jí Bůh otevřel oči a uviděla pramen vody. Šla tedy, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20. Bůh pak byl s chlapcem a ten rostl. Bydlel na poušti a stal se z něj velký lučištník.
21. Bydlel v Paranské poušti a jeho matka mu vybrala ženu z Egypta.
22. Někdy v té době Abimelech s velitelem svého vojska Píkolem řekl Abrahamovi: "Bůh je s tebou ve všem, co děláš.
23. Proto mi teď při Bohu odpřisáhni, že neoklameš mne ani mého nástupce a potomka a že se ke mně a k zemi, v níž jsi pobýval, budeš chovat tak přátelsky, jako jsem se zachoval já k tobě."
24. Abraham řekl: "To odpřisáhnu."
25. Abraham si tehdy Abimelechovi stěžoval kvůli studni s vodou, kterou mu Abimelechovi služebníci násilím vzali.
26. Abimelech však řekl: "Nevím, kdo by udělal něco takového. Sám jsi mi to neřekl a já jsem o tom až do dneška neslyšel."
27. Abraham pak vzal ovce a voly, dal je Abimelechovi a vstoupili spolu do smlouvy.
28. Když Abraham postavil sedm jehňat ze stáda zvlášť,
29. zeptal se ho Abimelech: "Co znamená těch sedm jehňat, která jsi postavil zvlášť?"
30. "Těch sedm jehňat ode mě dostaneš na svědectví, že jsem tu studnu vykopal já," odpověděl mu Abraham.
31. (A tak to místo dostalo jméno Beer-šeba, Studna přísahy, neboť si tam oba přísahali.)
32. Poté, co vstoupili v Beer-šebě do smlouvy, Abimelech vstal a vrátil se s velitelem svého vojska Píkolem do filištínské země.
33. Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Věčného Boha.
34. Abraham potom ještě dlouho bydlel ve filištínské zemi.
←  Genesis (21/50)  →