←  Ezekiel (30/48)  →
1. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
2. "Prorokuj, synu člověčí. Řekni: Tak praví Panovník Hospodin - Kvílejte: ‚Ach ten den!'
3. Neboť je blízko onen den, Hospodinův den blíží se. Den zahalený oblaky - přichází čas pro národy!
4. Na Egypt přijde meč a úzkost na Habeš. Až budou v Egyptě padat mrtvoly, poberou jeho bohatství a zboří jeho základy.
5. Habeš i Libye, Lydie i celá Arábie, Kub i lid spojenecké země, ti všichni padnou mečem spolu s Egyptem.
6. Tak praví Hospodin: Padnou pomocníci Egypta, jeho pyšná moc se zhroutí. Od Migdolu až po Asuán budou mečem koseni, praví Panovník Hospodin!
7. Egypt bude nejpustější ze všech zpustošených zemí a jeho města budou nejzbořenější ze všech měst.
8. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin, až v Egyptě zapálím oheň a jeho spojenci budou zničeni.
9. V onen den ode mě vyrazí poslové na lodích, aby vyplašili Habešany z jejich bezpečí. V den Egypta budou sevřeni úzkostí. Hle - už to přichází!
10. Tak praví Panovník Hospodin: Skrze babylonského krále Nabukadnezara skoncuji s egyptskými hordami.
11. On a jeho vojsko, nejukrutnější z pohanů, budou posláni vyplenit zemi. Vytasí meče na Egypt a naplní tu zemi padlými.
12. Tehdy vysuším vody Nilu a prodám tu zemi zloduchům. Tu zemi i všechno v ní zpustoším rukou cizáků. To říkám já Hospodin.
13. Tak praví Panovník Hospodin: Vymýtím hnusné modly a s memfiskými bůžky skoncuji. V Egyptě už nikdy nepovstane vládce a já naplním egyptskou zem strachem.
14. Zpustoším Horní Egypt, vypálím Soan a v Thébách vykonám své rozsudky.
15. Na Pelusium, egyptskou pevnost, vyliji svůj hněv a thébské hordy vyhladím.
16. Zažehnu v Egyptě takový oheň, že se Pelusium bude svíjet v bolestech, Théby budou vzaty útokem a Memfis sevřou nepřátelé za bílého dne.
17. Mládenci z Heliopole a Bubastis padnou mečem a dívky půjdou do zajetí.
18. V Dafné nastane temný den, až tam rozlámu egyptské jho a skončí tam jeho pyšná moc. To město tehdy přikryjí mraky a jeho dcery půjdou do zajetí.
19. Vykonám v Egyptě své rozsudky a poznají, že já jsem Hospodin."
20. Sedmého dne prvního měsíce jedenáctého roku jsem dostal slovo Hospodinovo:
21. "Synu člověčí, přerazil jsem paži faraona, krále Egypta. Vidíš? Není ovázána ani léčena, nedostal dlahu ani žádný převaz, aby měl znovu sílu třímat meč.
22. Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Hle - jsem proti faraonovi, králi Egypta! Přerazím mu obě paže, tu zdravou i tu zlomenou, a vyrazím mu z ruky meč.
23. Rozptýlím Egypťany mezi národy a rozpráším je po zemích.
24. Paže babylonského krále posílím a svůj vlastní meč mu vložím do ruky, ale faraonovy paže zpřerážím, takže před ním bude sténat, jako sténají ranění.
25. Paže babylonského krále posílím, ale faraonovy paže budou svěšeny. Tak poznají, že já jsem Hospodin, až vložím svůj meč babylonskému králi do ruky a on jej napřáhne na Egypt.
26. Až rozptýlím Egypťany mezi národy a rozpráším je po zemích, poznají, že já jsem Hospodin."
←  Ezekiel (30/48)  →