←  Ezekiel (23/48)  →
1. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
2. "Synu člověčí, byly jednou dvě sestry, dcery jedné matky.
3. Žily v Egyptě jako smilnice. Smilnily už od mládí. Nechaly si tam laskat prsa, nechaly si osahávat své dívčí bradavky.
4. Starší se jmenovala Ohola a její sestra Oholíba. Potom se vdaly za mne a rodily mi syny a dcery. Ohola představuje Samaří a Oholíba Jeruzalém.
5. Ohola mě ale smilně zradila. Roztoužila se po asyrských milencích - po vojevůdcích
6. oblečených purpurem, po hejtmanech a velitelích - samých krasavcích, co jezdí na koních.
7. Ve svém smilstvu se dala každému z výkvětu asyrských synů. Poskvrnila se s každým, po kom zatoužila, se všemi jejich hnusnými modlami.
8. Nepřestala se svým smilstvem, které se naučila v Egyptě, když tam s ní souložili ještě zamlada, když osahávali její dívčí bradavky a vylévali si na ní chtíč.
9. Vydal jsem ji proto do rukou jejích milenců, do rukou Asyřanů, po kterých tolik toužila.
10. Ti ji vysvlékli donaha, vzali jí syny i dcery a zabili ji mečem. Kvůli té popravě se stala pověstnou mezi všemi ženami.
11. Její sestra Oholíba to všechno viděla, ale ve svém chtíči a smilstvu byla ještě horší než její sestra.
12. I ona se roztoužila po asyrských hejtmanech a velitelích, po vojevůdcích v plné výstroji - samých krasavcích, co jezdí na koních.
13. Viděl jsem, jak se poskvrnila; chovala se stejně jako ta druhá!
14. Ve svém smilnění ale zašla ještě dál, když uviděla nástěnné reliéfy mužů, jasně rudé obrazy Chaldejců.
15. Byli přepásaní na bedrech, zdobné turbany na hlavě a každý z nich vypadal jako babylonský velitel, rozený Chaldejec.
16. Na první pohled se po nich roztoužila a poslala za nimi do chaldejské země vyslance.
17. Tehdy k ní Babyloňané vlezli do postele a poskvrnili ji svým chtíčem. Jakmile se však s nimi poskvrnila, hned se jí znechutili.
18. Smilnila zjevně, obnažená ve své nahotě, až se mi znechutila tak jako předtím její sestra.
19. Smilnila potom čím dál víc. Při vzpomínce na mládí prosmilněné v Egyptě
20. se roztoužila po souložnících s údem, jako mají oslové, a s výstřikem jako koně.
21. Stýskalo se ti po zvrhlostech tvého mládí, kdy ti Egypťané osahávali bradavky a tvá mladá prsa laskali!
22. Proto, Oholíbo, tak praví Panovník Hospodin: Já proti tobě popudím ty tvé milence, kteří se ti znechutili, a přivedu je proti tobě z celého okolí:
23. Babyloňany z celé Chaldeje, Pekodu, Šoy a Koy a s nimi všechny krasavce z Asýrie - samé hejtmany a velitele, samé slavné válečníky, co jezdí na koních.
24. Přitáhnou na tebe v plné zbroji, s jízdou a vozy a s vojsky spojenců. Až tě obklíčí svými pavézami, štíty a přilbami, svěřím jim rozsudek, aby tě ztrestali podle svých zvyklostí.
25. Až na tebe dopadne můj žárlivý hněv, zachovají se k tobě zběsile: Uřežou ti nos a uši a tvé potomky pobijí meči. Vezmou tvé syny i dcery a spálí tvé potomky v ohni.
26. Strhají z tebe šaty a seberou ti šperky.
27. Tak skoncuji s tvou zvrhlostí a smilstvem, které ses naučila v Egyptě. Tehdy už po nich přestaneš pošilhávat; na Egypt ti nezůstane ani vzpomínka.
28. Tak praví Panovník Hospodin: Hle - vydávám tě do rukou těch, které nenávidíš, do rukou těch, kdo se ti znechutili!
29. Vrhnou se na tebe s nenávistí, aby tě obrali o všechen zisk. Nechají tě svlečenou donaha, aby se ukázala nahota tvého smilstva. Tvá vlastní zvrhlost a sprostota
30. ti to způsobila, protože jsi chodila smilnit s pohany a poskvrňovala ses jejich hnusnými modlami.
31. Dávám ti do rukou kalich tvé sestry, protože ses chovala stejně jako ona.
32. Tak praví Panovník Hospodin: Kalich své sestry budeš pít, hluboký a široký. Je plný výsměchu a opovržení, plný až k okraji.
33. Opiješ se až k zoufalství kalichem hrůzy a zděšení, kalichem své sestry Samaří.
34. Až ho až do dna vyprázdníš, budeš hryzat jeho střepy s prsy rozdrásanými. Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.
35. Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Protože jsi na mě zapomněla a hodila jsi mě za hlavu, poneseš následky své zvrhlosti a svého smilnění."
36. "Synu člověčí," řekl mi Hospodin, "obviň Oholu a Oholíbu! Jen jim vyjmenuj jejich ohavnosti.
37. Žily jako cizoložnice a ruce mají od krve. Cizoložily se svými hnusnými modlami a krmily je dětmi, které mi porodily.
38. Zároveň mi ještě prováděly to, že poskvrňovaly mou svatyni a znesvěcovaly mé soboty.
39. Téhož dne, kdy obětovaly své děti modlám, vcházely do mé svatyně, aby ji znesvětily. Takové věci prováděly přímo v mém domě!
40. Navíc k sobě zvaly mužské zdaleka, a hle, přicházeli, jakmile si pro ně poslaly. Kvůli nim ses koupala, oči si líčila, šperky se zdobila,
41. na skvělém loži ses usadila za prostřený stůl, na který jsi nakladla můj olej a má kadidla.
42. Bývala tam spousta lidí, hluk a zábava. K té nejrůznější holotě přiváděli ještě ožralce z pouště, kteří těm ženám navlékali náramky a skvostné čelenky.
43. Tenkrát jsem si o té staré běhně pomyslel: To s ní budou souložit ještě teď?
44. Souložili s ní jako s courou. Tak souložili s těmi zvrhlicemi Oholou a Oholíbou.
45. Spravedliví soudci je ale odsoudí jako cizoložnice a vražedkyně. Vždyť jsou to cizoložnice a ruce mají od krve!
46. Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ať se proti nim sejdou davy! Ať propadnou děsu a plenění!
47. Ty davy je ukamenují a rozsekají meči, jejich syny a dcery povraždí a jejich domy vypálí.
48. Tak skoncuji se zvrhlostí v té zemi. Všechny ostatní ženy se tím poučí, aby nebyly zvrhlé jako vy.
49. Za vaši zvrhlost vás potrestají; ponesete trest za své hříšné modlářství. Tehdy poznáte, že já jsem Panovník Hospodin."
←  Ezekiel (23/48)  →