←  Ezekiel (22/48)  →
1. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
2. "Obviň, synu člověčí, obviň to město vraždění! Ukaž mu všechny jeho ohavnosti
3. a řekni: Tak praví Panovník Hospodin - Ó město, jež proléváním krve přivolává svůj soudný den! Město, jež se pošpiňuje výrobou hnusných model!
4. Provinilo ses krví, kterou jsi prolilo, pošpinilo ses modlami, které jsi vyrobilo. Přivolalo jsi svůj soudný den, konec tvých let nadešel. Proto tě vydám potupě mezi pohany a posměchu mezi všemi zeměmi.
5. Blízkým i vzdáleným budeš k smíchu, slavné svou nečistotou a množstvím hrůz.
6. Pohleď - každý vládce Izraele ve tvých zdech podle svých možností prolévá krev!
7. Otci a matce se v tobě zlořečí, přistěhovalci ve tvých zdech se děje příkoří a sirotku a vdově se v tobě ubližuje.
8. Pohrdáš tím, co je mi svaté, a znesvěcuješ mé soboty.
9. Žijí v tobě krvelační pomlouvači, hodují v tobě na náhorních svatyních a provádějí uprostřed tebe zvrhlosti.
10. Synové v tobě obcují s manželkou svého otce a ženy v době svého krvácení jsou v tobě znásilňovány.
11. Kdekdo v tobě páchá ohavnost s manželkou svého bližního, tchán przní vlastní snachu a bratr znásilňuje sestru, dceru vlastního otce.
12. Berou v tobě úplatek, aby se prolila něčí krev. Bereš lichvářské úroky a chamtivě ubližuješ svým bližním. Na mě však nemyslíš, praví Hospodin.
13. Pohleď - tlesknu do dlaní nad tvým mrzkým ziskem a nad krví prolitou uprostřed tebe!
14. Zdalipak zůstaneš tak smělé a silné ve dnech, kdy s tebou zúčtuji? To říkám já Hospodin; já to učiním.
15. Rozptýlím tě mezi národy, rozpráším tě po zemích a s tvou nečistotou skoncuji.
16. V očích národů budeš v opovržení a tehdy poznáš, že já jsem Hospodin."
17. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
18. "Synu člověčí, z domu Izraele se mi stala struska. Všichni jsou odpad mědi, cínu, železa a olova - struska oddělená v peci od stříbra.
19. Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože se z vás všech stala struska, nahrnu vás teď do Jeruzaléma.
20. Jako se stříbro s mědí, železem, olovem a cínem hrne do pece, kde se taví rozdmýchaným plamenem, tak vás ve svém zuřivém hněvu nahrnu dovnitř a tam vás nechám roztavit.
21. Nahrnu vás na hromadu, rozdmýchám na vás plamen svého hněvu a nechám vás roztavit v jeho středu.
22. Jako se taví stříbro uvnitř pece, tak se roztavíte v Jeruzalémě. Tehdy poznáte, že já Hospodin jsem na vás vylil svůj hněv."
23. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
24. "Synu člověčí, řekni té zemi: Jsi nečistá, v den mé prchlivosti nebudeš svlažena!
25. Tví vládci se v tobě chovají jako řvoucí lvi, co trhají kořist na kusy. Požírají lidi, sápou se po majetku a bohatství a rozmnožují v té zemi vdovy.
26. Kněží té země znásilňují můj Zákon a znesvěcují, co je mi svaté. Nerozlišují mezi svatým a obyčejným, neukazují rozdíl mezi čistým a nečistým a neohlížejí se na mé soboty. Jsem mezi nimi v opovržení!
27. Jejich velmoži trhají kořist jako krvelační vlci; ničí lidské životy pro svůj mrzký zisk.
28. Proroci se to pak snaží zabílit omítkou falešných vidění a lživým věštěním. Říkají: ‚Tak praví Panovník Hospodin' - Hospodin ale nemluvil!
29. Prostý lid zatím podvádí a loupí. Ubližují chudým a ubohým a na přistěhovalcích páchají křivdu a bezpráví.
30. Hledal jsem mezi nimi někoho, kdo by opravil hradbu a postavil se přede mě do trhliny za tu zem, abych ji nezničil - ale nikoho jsem nenašel.
31. Vyliji proto na ně své rozhořčení, pohltím je plamenem svého zuření a jejich cesty jim obrátím na hlavy, praví Panovník Hospodin."
←  Ezekiel (22/48)  →