| ← Ezekiel (19/48) → |
| 1. | "Zpívej žalozpěv nad izraelskými vládci, |
| 2. | zpívej: Kdo byla tvá matka? Lvice mezi lvy! Léhala mezi šelmami se svými lvíčaty. |
| 3. | Když odchovala jedno z nich, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral! |
| 4. | Když o něm uslyšeli mezi národy, ulovili ho do pasti; za háky ho do Egypta odvlekli. |
| 5. | Když lvice viděla, že se nedočká, její naděje že zhynula, vzala jiné ze svých lvíčat, udělala z něj dravého lva. |
| 6. | Vykračoval si mezi šelmami, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral! |
| 7. | Jejich pevnosti bořil a pustošil jejich města. Země i všichni, kdo žili v ní, se děsili, když řval. |
| 8. | Z národů se pak na něj vypravili, ze zemí v celém okolí. Roztáhli na něj svoji síť, ulovili ho do pasti. |
| 9. | Za háky do klece ho dovlekli, k babylonskému králi přivedli a uvrhli do vězení, aby už neznělo jeho řvaní nad izraelskými horami. |
| 10. | Tvá matka jak réva na tvé vinici zasazená byla u vody, plodná a s množstvím ratolestí dík dostatku vody. |
| 11. | Vyrostly na ní silné větve vhodné pro žezla vladařů, tyčila se vysoko nad porostem, nápadná výškou a hustou korunou. |
| 12. | Zuřivě však byla vyvrácena, k zemi sražena! Východní vítr ji vysušil, její plody byly servány, její silné větve uschly a pohltily je plameny. |
| 13. | Teď je přesazena do pouště, do země suché a vyprahlé. |
| 14. | Z jejích větví vyšlehl oheň a její plody pohltil. Nezůstala jí žádná silná větev vhodná pro žezlo vladaře. Toto je žalozpěv a je určen k truchlení." |
| ← Ezekiel (19/48) → |