← Exodus (33/40) → |
1. | Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Jdi, pokračuj odsud dál. Spolu s lidem, který jsi vyvedl z Egypta, jdi do země, kterou jsem zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi s přísahou: ‚Dám ji tvému semeni.' |
2. | Pošlu před tebou svého anděla a vyženu Kananejce, Emorejce, Chetejce, Perizejce, Hivejce i Jebusejce. |
3. | Půjdeš do země oplývající mlékem a medem, avšak já s tebou nepůjdu, abych tě cestou nevyhladil, neboť jste tvrdošíjný lid." |
4. | A když lid uslyšel tu zlou zprávu, truchlili a nikdo na sebe nevzal žádnou ozdobu. |
5. | Hospodin totiž Mojžíšovi řekl: "Vyřiď synům Izraele: Jste tvrdošíjný lid. Kdybych s vámi šel jedinou chvíli, musel bych vás vyhladit. Nyní se zbavte ozdob, potom se rozhodnu, co s vámi učiním." |
6. | Od hory Oréb šli tedy synové Izraele bez ozdob. |
7. | Mojžíš bral stan a vztyčoval si jej venku za táborem, daleko od tábora. Nazval jej Stan setkávání. Když chtěl kdokoli hledat Hospodina, musel vycházet ke Stanu setkávání, který byl venku za táborem. |
8. | Když Mojžíš vycházel ke Stanu, všechen lid vstával. Zůstali stát každý u vchodu do svého stanu a dívali se za Mojžíšem, dokud nevešel do Stanu. |
9. | Kdykoli Mojžíš vcházel do Stanu, sestupoval oblakový sloup a stavěl se ke vchodu do Stanu, kde Bůh mluvil s Mojžíšem. |
10. | Všechen lid tehdy viděl oblakový sloup stojící u vchodu do Stanu a všechen lid vstával a klaněli se, každý u vchodu do svého stanu. |
11. | Hospodin mluvíval s Mojžíšem tváří v tvář, jako mluví člověk se svým přítelem. Mojžíš se potom vracel do tábora, ale jeho pomocník, mladý Jozue, Nunův syn, od Stanu neodcházel. |
12. | Mojžíš Hospodinu namítl: "Pohleď, říkáš mi: ‚Veď tento lid dál,' ale neukázal jsi mi, koho se mnou pošleš. Řekl jsi: ‚Znám tě osobně a našel jsem v tobě zalíbení.' |
13. | Máš-li ve mně zalíbení, dej mi prosím poznat své cesty, abych tě znal a nacházel u tebe milost. Pohleď, vždyť tento národ je tvůj lid!" |
14. | Ten odpověděl: "Má přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinout." |
15. | Mojžíš mu řekl: "Nemá-li s námi jít tvá přítomnost, nikam nás odsud nevoď! |
16. | Jak by se jinak poznalo, že máš ve mně a v mém lidu zalíbení, než když půjdeš s námi? Právě to mě i tvůj lid odliší od každého lidu na povrchu země." |
17. | Hospodin Mojžíšovi odpověděl: "Splním i tuto tvou prosbu, neboť jsem v tobě našel zalíbení a znám tě osobně." |
18. | Mojžíš řekl: "Ukaž mi prosím svou slávu!" |
19. | Odpověděl: "Nechám před tebou projít všechnu svou dobrotu a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji." |
20. | Potom dodal: "Nebudeš moci spatřit mou tvář. Žádný člověk mě nemůže spatřit a zůstat naživu." |
21. | Hospodin ještě řekl: "Hle, u mne je místo, kde staneš na skále. |
22. | Až tudy půjde má sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a přikryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. |
23. | Až potom dlaň odtáhnu, spatříš má záda; mou tvář však nikdo nespatří." |
← Exodus (33/40) → |