| ← Exodus (14/40) → |
| 1. | Hospodin promluvil k Mojžíšovi: |
| 2. | "Mluv k synům Izraele, ať se obrátí a utáboří před Pi-chirotem, mezi Migdolem a mořem. Utábořte se u moře naproti Baal-cefonu. |
| 3. | Farao si o synech Izraele pomyslí: ‚Zabloudili v zemi, sevřela je poušť!' |
| 4. | Tehdy posílím faraonovo odhodlání, takže je bude pronásledovat. Tehdy se na faraonovi a celém jeho vojsku oslavím a Egypťané poznají, že já jsem Hospodin." A tak se stalo. |
| 5. | Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid uprchl, srdce faraona i jeho dvořanů se obrátilo proti lidu. "Co jsme to udělali? Proč jsme Izrael propustili z otroctví?" zvolali. |
| 6. | Farao dal zapřáhnout do svého vozu a vzal s sebou svůj lid: |
| 7. | vzal šest set vybraných vozů a všechny ostatní vozy Egypta a na každém tři jezdce. |
| 8. | Hospodin posílil odhodlání egyptského krále faraona, aby pronásledoval Izraelity, kteří se opovážili odejít. |
| 9. | Egypťané je pronásledovali - všechny faraonovy vozy, jeho jezdci i celé jeho vojsko - a dostihli je, když tábořili u moře u Pi-chirotu před Baal-cefonem. |
| 10. | Když se farao přiblížil, synové Izraele pozvedli oči a hle, táhli na ně Egypťané! Izraelité samým strachem úpěli k Hospodinu. |
| 11. | Tehdy začali Mojžíšovi vyčítat: "Nebylo snad v Egyptě dost hrobů? Proč jsi nás odtud vyvedl? Abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal? Proč jsi nás vyváděl z Egypta? |
| 12. | Neříkali jsme ti to už v Egyptě? Říkali jsme: Nech nás být, ať otročíme Egyptu! Otročit Egyptu bylo určitě lepší než zemřít na poušti!" |
| 13. | Mojžíš lidu odpověděl: "Nebojte se! Zůstaňte stát a dívejte se, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak dnes vidíte Egypťany, tak je už nikdy neuvidíte. |
| 14. | Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčet." |
| 15. | Hospodin tehdy Mojžíšovi řekl: "Proč ke mně úpíš? Řekni synům Izraele, ať jdou dál. |
| 16. | Zvedni svou hůl, napřáhni ruku k moři a rozděl je! Synové Izraele projdou skrz moře suchou nohou. |
| 17. | Já sám zatím posílím odhodlání Egypťanů, takže vejdou do moře za vámi. Tehdy se oslavím na faraonovi a celém jeho vojsku, na jeho vozech i jeho jezdcích. |
| 18. | Tehdy Egypťané poznají, že já jsem Hospodin - až se oslavím na faraonovi i na jeho vozech a jezdcích." |
| 19. | Vtom se Boží anděl, který kráčel před izraelským táborem, pohnul a šel teď za nimi. Oblakový sloup, který byl před nimi, se totiž pohnul, postavil se za ně |
| 20. | a vstoupil mezi egyptský a izraelský tábor. Jedněm byl oblakem a tmou, ale druhým osvěcoval noc, a tak se jedni k druhým po celou noc nepřiblížili. |
| 21. | Mojžíš pak napřáhl ruku nad moře a Hospodin se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul celou noc, až se z moře stala souš. Vody se rozestoupily |
| 22. | a synové Izraele prošli skrz moře suchou nohou. Vody jim byly stěnou po pravici i levici! |
| 23. | Egypťané je pronásledovali - všichni faraonovi koně, jeho vozy i jezdci - a tak za nimi vešli doprostřed moře. |
| 24. | K ránu pak Hospodin shlédl z ohnivého a oblakového sloupu na tábor Egypťanů a uvrhl egyptský tábor do zmatku. |
| 25. | Zadrhl jejich vozům kola, aby je museli těžce táhnout. Tehdy Egypťané vykřikli: "Utečme před Izraelem! Hospodin za ně bojuje proti Egyptu!" |
| 26. | Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku nad moře, ať se vody vrátí zpět - na Egypťany, na jejich vozy i jejich jezdce." |
| 27. | Mojžíš tedy napřáhl ruku nad moře. Když nastalo ráno, moře se vrátilo na původní místo a Egypťané utíkali proti němu. Tak Hospodin vmetl Egypťany doprostřed moře. |
| 28. | Jak se vody vracely, pohřbily vozy i jezdce, celé faraonovo vojsko, jež vešlo za Izraelity do moře. Nezůstal z nich ani jeden. |
| 29. | Synové Izraele však prošli skrz moře suchou nohou a vody jim byly stěnou po pravici i levici. |
| 30. | Toho dne Hospodin zachránil Izrael z ruky Egypťanů; Izrael pak viděl egyptské mrtvé na břehu moře. |
| 31. | Izrael viděl velikou moc, kterou Hospodin prokázal na Egypťanech, a tak se lid bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi. |
| ← Exodus (14/40) → |