←  Exodus (12/40)  →
1. Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi řekl:
2. "Tento měsíc pro vás bude počátkem měsíců, bude pro vás první mezi měsíci roku.
3. Mluvte k celé izraelské obci: Desátého dne tohoto měsíce ať každý otec vezme beránka pro svou rodinu. Každá rodina ať má beránka.
4. Kdyby byla rodina na beránka moc malá, přibere k sobě nejbližšího souseda. Počítejte s beránkem podle počtu osob a podle toho, kolik kdo sní.
5. Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vezmete jej z ovcí nebo koz.
6. Budete ho mít u sebe až do čtrnáctého dne tohoto měsíce, kdy ho za soumraku celé shromáždění izraelské obce zabije.
7. Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží domů, v nichž ho budou jíst.
8. Tu noc budou jíst maso pečené na ohni a nekvašené chleby; budou je jíst s trpkými bylinami.
9. Nejezte z něj nic syrového nebo vařeného ve vodě - jen pečené na ohni, s hlavou, nohama i vnitřnostmi.
10. Nic z něho nenecháte do rána. Pokud z něj do rána něco zbude, spálíte to v ohni.
11. A takto ho budete jíst: budete mít přepásaná bedra, na nohou obuv a v ruce hůl. Jezte ho chvatně, je totiž Pesach - Minutí Hospodinovo.
12. V tuto noc projdu egyptskou zemí a pobiji všechny prvorozené v Egyptě - jak lidi, tak dobytek. Tehdy vykonám soud nad všemi egyptskými bohy: Já jsem Hospodin.
13. Tu krev budete mít na svých domech jako znamení. Až udeřím na egyptskou zem, spatřím tu krev a ušetřím vás. Tak se vám ta zhoubná rána vyhne.
14. Tento den pro vás bude památný. Budete jej slavit jako Hospodinovu slavnost, budete jej slavit ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení.
15. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby; hned první den odstraníte ze svých domů kvas. Kdokoli by mezi prvním a sedmým dnem jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele.
16. Prvního a stejně tak sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V těch dnech se nesmí dělat žádná práce; smíte pouze připravit, co každý potřebuje k jídlu.
17. Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše zástupy z Egypta. Tento den budete zachovávat ve všech svých pokoleních - to je věčné ustanovení.
18. Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce budete jíst nekvašené chleby.
19. Po sedm dní se ve vašich domech nenajde kvas. Kdokoli by jedl něco kvašeného, bude vyloučen z izraelské obce, ať to bude host anebo domácí.
20. Nebudete jíst nic kvašeného; ve všech svých příbytcích budete jíst nekvašené chleby."
21. Mojžíš tedy svolal všechny stařešiny Izraele a řekl jim: "Jděte, vezměte si ze stáda kus pro své rodiny a zabijte jej pro Hod beránka.
22. Pak vezměte svazek yzopu, namočte jej do misky s krví a tou krví potřete nadpraží i obě veřeje. Nikdo z vás nesmí až do rána vyjít ze dveří svého domu,
23. neboť Hospodin půjde bít Egypt. Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a nedovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás.
24. Toto slovo dodržujte, neboť je to věčné ustanovení pro tebe i pro tvé syny.
25. Až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá, jak zaslíbil, zachovávejte tento obřad.
26. Až se vás vaši synové zeptají: ‚Co pro vás tento obřad znamená?'
27. odpovíte: ‚Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů. Udeřil na Egypt, ale naše rodiny zachránil.'" Tehdy lid padl na kolena a klaněl se.
28. Synové Izraele šli a zachovali se přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
29. O půlnoci pak Hospodin v egyptské zemi pobil všechny prvorozené - od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna vězně v žaláři, dokonce i všechno prvorozené z dobytka.
30. Té noci byl farao vzhůru, tak jako všichni jeho dvořané a všichni Egypťané. V Egyptě propukl hrozný nářek, neboť nebylo domu, kde by nebyl mrtvý.
31. Té noci si dal zavolat Mojžíše a Árona. "Seberte se a jděte pryč od mého lidu - vy i ti vaši Izraelité!" řekl jim. "Jděte a služte Hospodinu, jak jste žádali!
32. Vezměte si svůj brav i skot, jak jste žádali, jen už jděte! A požehnejte i mně."
33. Egypťané pak lid pobízeli, aby urychlili jeho odchod ze země, neboť si říkali: "Všichni pomřeme!"
34. Lid tedy vzal těsto, ještě než vykynulo, díže zabalil do šatů a nesl je na ramenou.
35. Synové Izraele se zachovali podle Mojžíšova slova a požádali Egypťany o stříbrné a zlaté šperky i o šaty.
36. Hospodin naklonil Egypťany k lidu tak příznivě, že jim vyhověli. Dočista Egypt obrali!
37. Synové Izraele pak vytáhli z Ramesesu do Sukotu - jen pěších mužů bylo asi 600 000, kromě žen a dětí.
38. Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu a obrovské stádo bravu i skotu.
39. Z těsta, které vynesli z Egypta, pak napekli nekvašené chlebové placky, protože ještě nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat, takže si ani nepřipravili jídlo na cestu.
40. Pobyt synů Izraele v Egyptě trval 430 let.
41. Právě toho dne, kdy uplynulo 430 let, vyšly všechny Hospodinovy zástupy z Egypta.
42. To je ta noc, kdy Hospodin držel stráž, aby je vyvedl z Egypta. To je ta noc, jež patří Hospodinu, noc, kdy všichni synové Izraele ve svých pokoleních budou držet stráž.
43. Hospodin Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Toto jsou ustanovení o Hodu beránka: Nesmí ho jíst žádný cizinec.
44. Každý otrok koupený za peníze ho smí jíst, bude-li obřezán.
45. Nesmí ho jíst přistěhovalec ani nádeník.
46. Musí být sněden v jednom domě - nic z jeho masa nevyneseš z domu ven. Nezlámete v něm jedinou kost.
47. Tak to bude činit celá izraelská obec.
48. Kdyby chtěl Hospodinův Hod beránka slavit přistěhovalec žijící u tebe, ať je u něj obřezán každý mužského pohlaví. Potom může přistoupit, aby jej slavil, a bude brán jako domácí. Žádný neobřezanec ho však jíst nesmí.
49. Pro domácího i hosta žijícího u vás bude platit stejný zákon."
50. A všichni synové Izraele se zachovali přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi.
51. Právě toho dne vyvedl Hospodin syny Izraele z egyptské země houf za houfem.
←  Exodus (12/40)  →