←  Exodus (10/40)  →
1. Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi. Zatvrdil jsem ho i jeho dvořany proto, abych uprostřed nich konal tato znamení.
2. Svým synům a vnukům budeš vyprávět o tom, co jsem Egypťanům provedl, a o znameních, která jsem mezi nimi činil, abyste věděli, že já jsem Hospodin."
3. A tak šel Mojžíš s Áronem k faraonovi a řekli mu: "Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: ‚Jak dlouho se budeš odmítat přede mnou pokořit? Propusť můj lid, aby mi sloužili.
4. Pokud však můj lid odmítáš propustit, dávej pozor: Zítra přivedu na tvůj kraj kobylky.
5. Pokryjí každý kousek země tak, že země ani nebude vidět! Sežerou zbytek toho, co se zachránilo, vše, co vám zbylo po tom krupobití, ožerou i všechny stromy, které vám raší na poli.
6. Naplní tvé paláce, domy všech tvých dvořanů i domy všech Egypťanů. Tví otcové ani otcové tvých otců neviděli nic takového ode dne, kdy se ocitli na zemi, až dodnes!'" Nato se Mojžíš odvrátil a odešel od faraona.
7. Dvořané tehdy na faraona naléhali: "Jak dlouho ještě budeme v této pasti? Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu! Ještě pořád nechápeš, že s Egyptem je konec?"
8. A tak Mojžíše s Áronem přivedli zpět k faraonovi. Ten jim řekl: "Jděte, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo přesně má jít?"
9. Mojžíš řekl: "Půjdeme se svými mladíky i starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme Hospodinovu slavnost."
10. Farao jim odpověděl: "Hospodin by opravdu musel být s vámi, kdybych vás měl nechat odejít i s dětmi! Dejte si pozor, nebo špatně dopadnete!
11. To tedy ne! Když po tom tak toužíte, jděte sloužit Hospodinu, ale jen muži!" A vyhnali je od faraona.
12. Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku na egyptskou zem, ať na ni přijdou kobylky a sežerou všechny rostliny v zemi - vše, co zbylo po tom krupobití."
13. Mojžíš tedy napřáhl svou hůl na egyptskou zem a Hospodin přihnal do země východní vítr, který vál celý ten den a celou noc. Ráno ten východní vítr přinesl kobylky.
14. Kobylky přeletěly nad celým Egyptem a snesly se na celý egyptský kraj. Byla jich taková spousta, že tolik kobylek ještě nikdy nebylo a také už nikdy nebude.
15. Pokryly každý kousek země, až se jimi černala. Sežraly všechno, co zbylo po krupobití, byliny i ovoce na stromech. V celém Egyptě nezůstalo nic zeleného, stromy ani polní byliny.
16. Farao si spěšně zavolal Mojžíše a Árona. "Provinil jsem se proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám," řekl.
17. "Prosím, odpusť mi tentokrát můj hřích. Modlete se za mě k Hospodinu, vašemu Bohu, ať jen ode mě odvrátí tuto smrt!"
18. A tak Mojžíš od faraona odešel a modlil se k Hospodinu.
19. Vtom Hospodin obrátil k Egyptu velmi silný západní vítr, který ty kobylky odnesl a vmetl je do Rudého moře. V celém egyptském kraji nezůstala ani kobylka!
20. Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak syny Izraele nepropustil.
21. Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku k nebi, ať na celý Egypt padne tma - taková tma, že se dá nahmatat."
22. Mojžíš tedy napřáhl ruku k nebi a na celou egyptskou zem padla děsivá tma. Po tři dny, co trvala,
23. lidé neviděli jeden druhého. Po tři dny se nikdo neodvážil pohnout z místa. Synové Izraele, ať bydleli kdekoli, však měli světlo.
24. Farao si tedy zavolal Mojžíše. "Jděte a služte Hospodinu!" řekl. "Zůstane tu jen váš brav a skot. Smíte vzít s sebou i své děti."
25. Mojžíš odpověděl: "To nám chceš sám poskytnout zvířata k obětem a zápalům? Musíme mít co obětovat Hospodinu, našemu Bohu!
26. Náš dobytek půjde s námi - nezůstane tu ani kopyto. Budeme z nich brát, co bude potřeba ke službě Hospodinu, našemu Bohu. Než tam ale dojdeme, nevíme, co bude ke službě Hospodinu potřeba."
27. Hospodin ale posílil faraonovu hrdost, a tak je nebyl ochoten propustit.
28. Farao mu řekl: "Odejdi ode mne a chraň se mi znovu chodit na oči. V den, kdy mi přijdeš na oči, zemřeš!"
29. Mojžíš odpověděl: "Máš pravdu - už se neuvidíme."
←  Exodus (10/40)  →