← Ephesians (4/6) → |
1. | Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali. |
2. | Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce |
3. | a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. |
4. | Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni, |
5. | jeden Pán, jedna víra, jeden křest, |
6. | jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech. |
7. | Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. |
8. | Písmo přece říká: "Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil." |
9. | To, že "vystoupil", musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem. |
10. | Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno. |
11. | To on rozdal své dary - apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele - |
12. | pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo, |
13. | abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti. |
14. | Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu. |
15. | Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou. |
16. | Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží. |
17. | Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek. |
18. | Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života. |
19. | Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit. |
20. | Tomu jste se však od Krista nenaučili! |
21. | Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši, |
22. | odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb. |
23. | Obnovujte ducha své mysli |
24. | a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy. |
25. | Odhoďme tedy lež a každý "říkejme jeden druhému pravdu" - jsme přece údy téhož těla! |
26. | "Hněváte-li se, nehřešte;" zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne. |
27. | Nedávejte místo ďáblu. |
28. | Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi. |
29. | Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší. |
30. | Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení. |
31. | Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští. |
32. | Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám. |
← Ephesians (4/6) → |