Ephesians (1/6)  →
1. Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, svatým, kteří jsou v Efesu, věrným v Kristu Ježíši:
2. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
3. Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích!
4. V něm nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní v lásce.
5. Ve své laskavé vůli nás předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní.
6. Chvála jemu za tu slavnou milost, kterou nás obdařil ve svém Milovaném!
7. V něm se nám skrze jeho krev dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství jeho milosti,
8. kterou nás štědře zahrnul se vší moudrostí a prozíravostí.
9. Ve své laskavosti nám dal poznat tajemství své vůle - předsevzal si,
10. že až se naplní čas, uskuteční svůj plán a shromáždí všechno na nebi i na zemi do jednoty v Kristu.
11. Právě v něm se i nám dostalo podílu na vyvolení; byli jsme předurčeni podle předsevzetí Toho, který rozhodnutím své vůle působí všechno.
12. My, kdo jsme složili naději v Kristu, se tedy stáváme jeho chválou a slávou.
13. V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého.
14. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!
15. Proto také od chvíle, kdy jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a o vaší lásce ke všem svatým,
16. nepřestávám za vás děkovat, kdykoli se o vás zmíním ve svých modlitbách.
17. Kéž vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dá ducha moudrosti a zjevení, abyste ho znali.
18. Kéž osvítí váš vnitřní zrak, abyste viděli, k jaké naději vás povolal, jak slavné je bohatství jeho dědictví mezi svatými
19. a jak nepřekonatelně veliká je moc, jejímž mohutným vlivem působí vůči nám věřícím.
20. Tuto moc dokázal na Kristu, když ho vzkřísil z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,
21. vysoko nad každou vládu, mocnost, moc a panství i nad každé jméno, které se vyslovuje, ať už v tomto věku nebo v budoucím.
22. Bůh "poddal všechno pod jeho nohy" a jako hlavu všeho jej dal církvi,
23. která je jeho tělem, totiž plností Toho, který naplňuje všechno ve všech.
      Ephesians (1/6)  →