| ← Ecclesiastes (10/12) → |
| 1. | Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti. |
| 2. | Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém. |
| 3. | Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví. |
| 4. | Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost napraví i chyby veliké. |
| 5. | Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci: |
| 6. | Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko. |
| 7. | Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky. |
| 8. | Kdo jámu kopá, ten do ní padá, kdo boří zeď, toho uštkne had. |
| 9. | Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží. |
| 10. | Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc. |
| 11. | Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou. |
| 12. | Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty. |
| 13. | Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly; |
| 14. | blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít - kdo jen mu prozradí, co bude dál? |
| 15. | Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města! |
| 16. | Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují! |
| 17. | Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují - pro posilnění, ne pro opití! |
| 18. | Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu. |
| 19. | Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší - vše ale záleží na penězích. |
| 20. | Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech. |
| ← Ecclesiastes (10/12) → |