| ← Deuteronomy (33/34) → |
| 1. | Toto je požehnání, které Boží muž Mojžíš před svou smrtí udělil synům Izraele. |
| 2. | Řekl: "Hospodin přišel ze Sinaje, ze Seíru, jako když slunce vychází, tak jim z pohoří Paran zazářil. S nesčíslnými tisíci kráčel od Kádeše, oheň Zákona vzešel z jeho pravice. |
| 3. | Ó, jak miluješ lidi! Všechny své svaté v ruce máš. Oni se k tvým nohám přivinuli, aby přijímali slova tvá - |
| 4. | Zákon, jenž Mojžíš vydal nám, dědictví shromáždění Jákobova. |
| 5. | Ješurunovi stal se králem, vůdcové lidu když sešli se společně s kmeny Izraele. |
| 6. | Ruben ať žije, ať nikdy nevymře, ač jeho mužů jen hrstka je!" |
| 7. | O Judovi řekl: "Vyslýchej, Hospodine, hlas Judův, k jeho lidu jej zpět přiváděj. Když bojuje svou vlastní rukou, proti nepřátelům mu pomáhej." |
| 8. | O Levim řekl: "Kéž tvé urim a tumim, Hospodine, připadne muži tobě věrnému! Zkusils jej onou zkouškou v Masse, přel ses s ním u vod sváru v Meribě. |
| 9. | O otci i matce řekl: ‚Nehledím na ně!' Na vlastní bratry nebral zřetel a ke svým dětem neznal se. Ano, tvé slovo zachovali, tvou smlouvu budou střežit levité. |
| 10. | Jákoba budou tvým pravidlům učit a Zákonu tvému Izrael. Kadidlo před tebe budou klást, zápaly přinášet ti na oltář. |
| 11. | Požehnej, Hospodine, jeho síle, v díle jeho rukou zalíbení měj. Jeho protivníky udeř do slabin, aby jeho nepřátelé už nikdy nevstali!" |
| 12. | O Benjamínovi řekl: "Hospodinův miláček to je - kéž zůstává u něj v bezpečí! On jej ochraňuje každý den, vždyť odpočívá v jeho náručí." |
| 13. | O Josefovi řekl: "Jeho zemi ať žehná Hospodin nejlepší rosou z nebe nahoře, prameny sahajícími dolů do hloubky, |
| 14. | nejlepšími dary slunce, nejlepší úrodou všech měsíců, |
| 15. | největší chloubou hor odvěkých, nejlepšími dary věčných pahorků, |
| 16. | nejlepším ze země a její plnosti! Přízeň Toho, jenž přebývá v keři, na hlavě Josefově nechť spočine, na temeni vyvoleného z bratří! |
| 17. | Jak prvorozenému býku čest mu náleží, jeho rohy jsou rohy buvolí; národy ze všech zemských končinon těmi rohy porazí. Takové ať jsou desetitisíce Efraimovy, takové tisíce Manasesovy!" |
| 18. | O Zabulonovi řekl: "Raduj se, Zabulone, kdykoli vycházíš, a ty, Isachare, v stanech svých! |
| 19. | Na horu svolají různé národy, tam budou přinášet pravé oběti. Budou sytit z mořského bohatství, z pokladů v písku ukrytých." |
| 20. | O Gádovi řekl: "Požehnán buď Ten, jenž Gáda rozšiřuje! Gád se uložil jako lvice, s ramenem i hlavu utrhne! |
| 21. | To nejlepší si nechal pro sebe, díl, jenž je velitelům vyhrazen. V čele lidu totiž směle šel a Hospodinovu spravedlnost prováděl, jeho rozhodnutí pro celý Izrael." |
| 22. | O Danovi řekl: "Dan je mladý lev, z Bášanu vyskakuje!" |
| 23. | O Neftalímovi řekl: "Přízní jsi nasycen, Neftalíme, požehnání Hospodinova jsi pln, jezero i s jižní stranou opanuj!" |
| 24. | O Ašerovi řekl: "Nad jiné syny požehnán je Ašer, mezi bratry ať je oblíben, své nohy ať smáčí olejem! |
| 25. | Z železa a bronzu ať jsou tvé závory, po všechny své dny žij v bezpečí. |
| 26. | Nikdo není jako Bůh, Ješurune! Na pomoc tobě spěchá nebem, brázdí oblaka ve slávě své! |
| 27. | Odvěký Bůh je tvým útočištěm, věčné náručí tě podepře. Tvé nepřátele před tebou žene a říká: ‚Vyhlaď je!' |
| 28. | Izrael proto bydlí v bezpečí, Jákobův příbytek nikdo neruší v zemi obilí a vína, kde z nebe padá rosa. |
| 29. | Jak jsi, Izraeli, blažený! Kdo je ti podobný, lide, jejž Hospodin zachránil! On je štítem tvé ochrany a mečem tvého vítězství. Ať se tví nepřátelé před tebou krčí a ty ať jim šlapeš po šíji!" |
| ← Deuteronomy (33/34) → |