←  Deuteronomy (3/34)  →
1. Potom jsme se obrátili a vydali se vzhůru cestou k Bášanu. Bášanský král Og proti nám s celým svým lidem vytáhl do boje u Edrei.
2. Hospodin mi řekl: "Neboj se ho! Vydal jsem ho s celým jeho lidem i s jeho zemí do tvých rukou. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, sídlícím v Chešbonu."
3. Hospodin, náš Bůh, tehdy vydal do našich rukou i bášanského krále Oga se vším jeho lidem. Bili jsme je, až z nich nezůstal jediný živý.
4. Všechna jeho města jsme tenkrát dobyli. Nebylo tvrze, již bychom jim nezískali - šedesát měst, celý kraj Argob, Ogovo království v Bášanu.
5. Všechna ta města byla opevněná vysokými hradbami, branami a závorami. Navíc jsme dobyli veliké množství venkovských osad.
6. Vyhladili jsme je jako proklaté, jako jsme to učinili chešbonskému králi Sichonovi, vyhladili jsme každé město - muže, ženy i děti.
7. Všechen dobytek a kořist z těch měst jsme si pak rozebrali.
8. Tenkrát jsme oběma emorejským králům v Zajordání odebrali zem od potoka Arnon až k hoře Hermon.
9. (Sidonci říkají Hermonu Sirion, kdežto Emorejci mu říkají Senír.)
10. Zmocnili jsme se všech měst náhorní roviny, celého Gileádu a celého Bášanu až po Salchu a Edrei, hlavní města Ogova bášanského království.
11. (Bášanský král Og byl jediný, kdo zbyl z přežívajících Refajců. Ano, jeho lože je to železné lože, které je k vidění v Rabě Amonců - devět loket nadél a čtyři lokty našíř, měřeno běžným loktem!)
12. Zemi, kterou jsme tenkrát obsadili, jsem dal synům Rubenovým a Gádovým - území od Aroeru na potoce Arnon a polovinu pohoří Gileád s jeho městy.
13. Zbytek Gileádu s celým Bášanem, totiž Ogovo království, jsem dal polovině kmene Manasesova. (Celému kraji Argob s celým Bášanem se říkávalo Země Refajců.
14. Celého tohoto kraje až po gešurské a maachatské pomezí se zmocnil Manasesův syn Jair. Ten pojmenoval Bášan podle sebe Chavot-jair, Jairovy vesnice, a tak se jmenuje až dodnes.)
15. Gileád jsem dal Machirovi.
16. Synům Rubenovým a Gádovým jsem dal území od Gileádu k potoku Arnon (jehož středem vede hranice) a až k potoku Jabok, který tvoří hranici Amonců.
17. Jejich západní hranici tvoří jordánské údolí Arava, a to od Galilejského jezera až po Mrtvé moře v Aravě pod úbočím Pisgy na východě.
18. Tenkrát jsem vám přikázal: "Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zem za dědictví. Všichni vaši bojovníci však přejdou Jordán v plné zbroji jako předvoj svých bratrů, synů Izraele.
19. Pouze vaše ženy, vaše děti a váš dobytek (vím, že máte množství dobytka) zůstanou ve městech, která jsem vám přidělil.
20. Hospodin, váš Bůh, pak dá vašim bratrům odpočinutí stejně jako vám. Až obsadí zem, kterou jim Hospodin, váš Bůh, dává za Jordánem, tehdy se vrátíte každý k vlastnictví, které jsem vám přidělil."
21. Jozuovi jsem tenkrát přikázal: "Na vlastní oči jsi viděl všechno, co Hospodin, váš Bůh, učinil těm dvěma králům. Totéž Hospodin učiní všem královstvím, do nichž se chystáš vejít.
22. Nebojte se jich. Hospodin, váš Bůh, bojuje za vás!"
23. Tenkrát jsem Hospodina úpěnlivě prosil:
24. "Hospodine, Pane můj, začal jsi svému služebníkovi ukazovat svou velikost a svou moc. Který bůh na nebi či na zemi by dokázal činy podobné tvým?
25. Nech mne prosím přejít Jordán, ať spatřím tu krásnou zem, která je za ním, ty krásné hory a Libanon!"
26. Hospodin se ale na mě kvůli vám hněval, a tak mě nevyslyšel. "To stačí!" řekl mi. "Už o tom se mnou nemluv.
27. Vystup na vrchol Pisgy a pozvedni oči na západ, na sever, na jih a na východ. Podívej se dobře, neboť tento Jordán nepřejdeš.
28. Pověř však Jozuu, posilni a povzbuď ho, neboť on tam v čele tohoto lidu přejde. On jim dá za dědictví zem, kterou spatříš."
29. A tak jsme zůstali v roklině naproti Bet-peoru.
←  Deuteronomy (3/34)  →