←  Deuteronomy (15/34)  →
1. Každý sedmý rok budeš promíjet dluhy.
2. Promíjení dluhů se bude dít takto: Každý věřitel promine svému bližnímu, co mu osobně půjčil. Nebude to od svého bližního, totiž od svého bratra, vymáhat, neboť je vyhlášeno Hospodinovo promíjení dluhů.
3. Od cizince dluh vymáhat smíš, ale co máš u svého bratra, to mu osobně promineš.
4. Jen ať u tebe nikdo není chudý! Hospodin, tvůj Bůh, ti bohatě požehná v zemi, kterou ti dává za dědictví, abys ji obsadil.
5. Musíš jen bedlivě poslouchat Hospodina, svého Boha, a pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která ti dnes udílím.
6. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná, jak ti slíbil: budeš moci půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš a budeš ovládat mnohé národy, ale tebe neovládnou.
7. Bude-li u tebe někdo chudý (kterýkoli tvůj bratr v kterémkoli městě v zemi, již ti dává Hospodin, tvůj Bůh), pak před svým chudým bratrem nezatvrzuj srdce a neodpírej mu pomoc.
8. Naopak, ochotně mu nabídni pomoc a půjč mu, co ve své nouzi potřebuje.
9. Měj se na pozoru, abys v srdci nechoval ničemnou myšlenku: "Blíží se sedmý rok, rok promíjení dluhů..." Hleděl-li bys na svého bratra lakotně a nic mu nedal, volal by kvůli tobě k Hospodinu a ty bys měl hřích.
10. Dávej ochotně, nepouštěj si do srdce lakotu! Hospodin, tvůj Bůh, pak požehná veškerou tvou práci a vše, k čemu přiložíš ruku.
11. A protože v zemi nikdy nepřestanou být chudí, přikazuji ti: "Ochotně nabízej pomoc svému bratru - tomu, kdo je ve tvé zemi chudý a potřebný."
12. Když se ti tvůj bratr, ať Hebrej či Hebrejka, prodá do otroctví, odslouží u tebe šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.
13. Až ho budeš propouštět na svobodu, nenech jej odejít s prázdnou.
14. Štědře ho obdaruj ze svého stáda, humna i lisu. Podělíš se s ním o vše, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal.
15. Pamatuj, že jsi v egyptské zemi sám byl otrokem, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil. Proto ti to dnes přikazuji.
16. Řekne-li ti však: "Neodejdu od tebe", protože miluje tebe i tvou rodinu a je mu u tebe dobře,
17. pak vezmeš šídlo, na dveřích mu jím probodneš ucho a zůstane ve službě navždy. Totéž uděláš, půjde-li o tvou děvečku.
18. Ať ti není zatěžko propustit jej na svobodu - vždyť se ti za těch šest let vyplatil dvakrát více nežli nádeník! Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, co děláš.
19. Každého prvorozeného samce ze svého skotu a bravu zasvěť Hospodinu, svému Bohu. Prvorozeného býčka nepoužívej k práci a prvorozeného beránka nestříhej.
20. Každý rok je se svou rodinou sněz před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které si Hospodin vyvolí.
21. Bude-li však na něm nějaká vada - bude-li kulhavý, slepý nebo s jinou vážnou vadou - nesmíš ho obětovat Hospodinu, svému Bohu.
22. Můžeš jej sníst ve svém městě, tak jako gazelu či jelena, ať jsi čistý nebo nečistý.
23. Jen nejez jeho krev - nech ji vytéci na zem jako vodu.
←  Deuteronomy (15/34)  →