←  Deuteronomy (11/34)  →
1. Proto miluj Hospodina, svého Boha, a po všechny dny zachovávej, co ti uložil - jeho pravidla, přikázání a zákony.
2. Dnešního dne tedy vězte, že to nebyli vaši synové, kdo poznal a zažil ponaučení od Hospodina, vašeho Boha. To vy znáte jeho velikost, jeho mocnou ruku a vztaženou paži,
3. jeho znamení a skutky, které uprostřed Egypta vykonal na faraonovi a celé jeho zemi.
4. Vy víte, co Hospodin udělal s egyptským vojskem, s jeho koni i vozy - jak ty pronásledovatele zaplavil vodami Rudého moře, a tak je vyhubil. Až dodnes si pamatujete,
5. co s vámi činil na poušti, než jste dorazili sem,
6. i to, co učinil Dátanovi a Abiramovi, synům Eliaba, syna Rubenova - země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny, jejich stany i všechno živé, co šlo za nimi!
7. Vy sami jste na vlastní oči viděli celé to veliké Hospodinovo dílo, které vykonal.
8. Proto dodržujte všechna přikázání, která vám dnes udílím. Pak budete mít sílu vejít a obsadit zem, kterou přicházíte obsadit,
9. a budete užívat dlouhého života v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich semeni - zem oplývající mlékem a medem.
10. Země, kterou přicházíš obsadit, totiž není jako egyptská zem, z níž jste vyšli, kterou jsi osíval semenem a zavlažoval ji prací svých nohou jako zelinářskou zahradu.
11. Země, kterou jdete obsadit, je země hor a údolí, zavlažovaná nebeským deštěm.
12. Je to země, o niž pečuje Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou stále obráceny k ní, od počátku roku do jeho konce.
13. Budete-li opravdu poslouchat přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým srdcem a celou duší,
14. dám vaší zemi déšť v patřičný čas - déšť na podzim i na jaře, abys mohl sklízet své obilí, víno i olej.
15. Na tvých pastvinách dám vyrůst trávě pro tvůj dobytek. Budeš moci jíst do sytosti.
16. Mějte se však na pozoru, abyste se v srdcích nedali svést a neodvrátili se k cizím bohům. Kdybyste jim sloužili a klaněli se jim,
17. Hospodin by proti vám vzplanul hněvem, zavřel by nebe, aby nevydalo déšť, a země by nevydala svou úrodu. Tak byste v té krásné zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vymřeli.
18. Uložte si tato má slova v srdci a v duši, přivažte si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo.
19. Vyučujte jim své syny. Mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš.
20. Napiš je na veřejích svého domu i na svých branách.
21. Pak budete vy i vaši synové žít dlouho v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá - tak dlouho, dokud bude nebe nad zemí.
22. Budete-li pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která vám udílím, budete-li milovat Hospodina, svého Boha, kráčet po všech jeho cestách a přimknete se k němu,
23. Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy. Budete moci vyhnat národy větší a mocnější, než jste sami.
24. Každé místo, na něž stoupne vaše noha, bude vaše. Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, až ke Středozemnímu moři.
25. Nikdo před vámi neobstojí; Hospodin, váš Bůh, uvede strach a hrůzu z vás na celou zem, kamkoli šlápnete, jak vám pověděl.
26. Pohleď, dnes vám předkládám požehnání i prokletí.
27. Požehnání - budete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, která vám dnes udílím.
28. Prokletí - nebudete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, ale sejdete z cesty, kterou vám dnes přikazuji, a vydáte se za cizími bohy, které jste nepoznali.
29. Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, kterou přicházíš obsadit, budeš pronášet požehnání na hoře Gerizim a prokletí na hoře Ebal.
30. (Obě jsou za Jordánem, kus cesty směrem na západ, v zemi Kananejců bydlících na pláni proti Gilgalu poblíž háje More.)
31. Chystáte se překročit Jordán a obsadit zem, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh. Až ji obsadíte a usadíte se v ní,
32. pečlivě dodržujte všechna ustanovení a pravidla, která vám dnes předkládám.
←  Deuteronomy (11/34)  →