← Deuteronomy (11/34) → |
1. | Proto miluj Hospodina, svého Boha, a po všechny dny zachovávej, co ti uložil - jeho pravidla, přikázání a zákony. |
2. | Dnešního dne tedy vězte, že to nebyli vaši synové, kdo poznal a zažil ponaučení od Hospodina, vašeho Boha. To vy znáte jeho velikost, jeho mocnou ruku a vztaženou paži, |
3. | jeho znamení a skutky, které uprostřed Egypta vykonal na faraonovi a celé jeho zemi. |
4. | Vy víte, co Hospodin udělal s egyptským vojskem, s jeho koni i vozy - jak ty pronásledovatele zaplavil vodami Rudého moře, a tak je vyhubil. Až dodnes si pamatujete, |
5. | co s vámi činil na poušti, než jste dorazili sem, |
6. | i to, co učinil Dátanovi a Abiramovi, synům Eliaba, syna Rubenova - země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny, jejich stany i všechno živé, co šlo za nimi! |
7. | Vy sami jste na vlastní oči viděli celé to veliké Hospodinovo dílo, které vykonal. |
8. | Proto dodržujte všechna přikázání, která vám dnes udílím. Pak budete mít sílu vejít a obsadit zem, kterou přicházíte obsadit, |
9. | a budete užívat dlouhého života v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich semeni - zem oplývající mlékem a medem. |
10. | Země, kterou přicházíš obsadit, totiž není jako egyptská zem, z níž jste vyšli, kterou jsi osíval semenem a zavlažoval ji prací svých nohou jako zelinářskou zahradu. |
11. | Země, kterou jdete obsadit, je země hor a údolí, zavlažovaná nebeským deštěm. |
12. | Je to země, o niž pečuje Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou stále obráceny k ní, od počátku roku do jeho konce. |
13. | Budete-li opravdu poslouchat přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým srdcem a celou duší, |
14. | dám vaší zemi déšť v patřičný čas - déšť na podzim i na jaře, abys mohl sklízet své obilí, víno i olej. |
15. | Na tvých pastvinách dám vyrůst trávě pro tvůj dobytek. Budeš moci jíst do sytosti. |
16. | Mějte se však na pozoru, abyste se v srdcích nedali svést a neodvrátili se k cizím bohům. Kdybyste jim sloužili a klaněli se jim, |
17. | Hospodin by proti vám vzplanul hněvem, zavřel by nebe, aby nevydalo déšť, a země by nevydala svou úrodu. Tak byste v té krásné zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vymřeli. |
18. | Uložte si tato má slova v srdci a v duši, přivažte si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo. |
19. | Vyučujte jim své syny. Mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš. |
20. | Napiš je na veřejích svého domu i na svých branách. |
21. | Pak budete vy i vaši synové žít dlouho v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá - tak dlouho, dokud bude nebe nad zemí. |
22. | Budete-li pečlivě dodržovat všechna tato přikázání, která vám udílím, budete-li milovat Hospodina, svého Boha, kráčet po všech jeho cestách a přimknete se k němu, |
23. | Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy. Budete moci vyhnat národy větší a mocnější, než jste sami. |
24. | Každé místo, na něž stoupne vaše noha, bude vaše. Vaše území bude sahat od pouště až k Libanonu a od té veliké řeky, řeky Eufrat, až ke Středozemnímu moři. |
25. | Nikdo před vámi neobstojí; Hospodin, váš Bůh, uvede strach a hrůzu z vás na celou zem, kamkoli šlápnete, jak vám pověděl. |
26. | Pohleď, dnes vám předkládám požehnání i prokletí. |
27. | Požehnání - budete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, která vám dnes udílím. |
28. | Prokletí - nebudete-li poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, ale sejdete z cesty, kterou vám dnes přikazuji, a vydáte se za cizími bohy, které jste nepoznali. |
29. | Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, kterou přicházíš obsadit, budeš pronášet požehnání na hoře Gerizim a prokletí na hoře Ebal. |
30. | (Obě jsou za Jordánem, kus cesty směrem na západ, v zemi Kananejců bydlících na pláni proti Gilgalu poblíž háje More.) |
31. | Chystáte se překročit Jordán a obsadit zem, kterou vám dává Hospodin, váš Bůh. Až ji obsadíte a usadíte se v ní, |
32. | pečlivě dodržujte všechna ustanovení a pravidla, která vám dnes předkládám. |
← Deuteronomy (11/34) → |