Daniel (3/12)

← Daniel (3/12) →

Král Nabukadnezar nechal vyrobit zlatou sochu. Byla 60 loktů vysoká a 6 loktů široká. Nechal ji postavit na pláni Dura v provincii Babylon.

Potom dal shromáždit satrapy, hejtmany, místodržící, radní, pokladníky, soudce, hodnostáře a všechny úředníky provincií, aby se dostavili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

Satrapové, hejtmani, místodržící, radní, pokladníci, soudci, hodnostáři a všichni úředníci provincií se tedy shromáždili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar. Když stanuli před sochou, kterou Nabukadnezar vztyčil,

zvolal hlasatel mocným hlasem: "Lidé všech národů a jazyků, přikazuje se vám toto:

Jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padněte a klanějte se zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

Kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude ihned hozen do rozpálené ohnivé pece!"

Jakmile tedy všichni ti lidé ze všech národů a jazyků uslyšeli roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál a všechnu tu hudbu, padali a klaněli se té zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.

Tehdy ale přišli jistí mágové s obviněním proti Židům.

"Ať žiješ, králi, navěky!" pozdravili krále Nabukadnezara.

10.

"Sám jsi, Výsosti, ráčil vydat nařízení, že každý, kdo uslyší roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, musí padnout a klanět se té zlaté soše,

11.

a kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude hozen do rozpálené ohnivé pece.

12.

Jsou tu ale jistí Židé, které jsi ráčil pověřit správou provincie Babylon - Šadrach, Mešach a Abednego - a tito muži si z tebe, králi, nic nedělají. Tvé bohy nectí a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se neklanějí."

13.

Nabukadnezar soptil hněvem. Poručil, ať mu Šadracha, Mešacha a Abednega přivedou, a když ty muže ke králi přivedli,

14.

Nabukadnezar jim řekl: "Je to pravda, Šadrachu, Mešachu a Abednego, že nectíte mé bohy a neklaníte se zlaté soše, kterou jsem vztyčil?

15.

Jste teď připraveni, jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padnout a klanět se té soše, kterou jsem vyrobil? Jestli se nepokloníte, budete ihned hozeni do rozpálené ohnivé pece! A který bůh by vás mohl zachránit z mé moci?"

16.

"Na to ti, Nabukadnezare, nepotřebujeme sami odpovídat," řekli králi Šadrach, Mešach a Abednego.

17.

"Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi.

18.

A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se nepokloníme."

19.

Nabukadnezar se na Šadracha, Mešacha a Abednega rozzuřil. S tváří zkřivenou vztekem ihned poručil rozpálit tu pec sedmkrát více, než se rozpalovala obvykle,

20.

a největším silákům ze svého vojska přikázal, ať Šadracha, Mešacha a Abednega svážou a hodí je do rozpálené ohnivé pece.

21.

A tak ty muže svázali, jak byli - v pláštích, kalhotách i čepicích - a hodili je do rozpálené ohnivé pece.

22.

Protože byl králův rozkaz tak přísný, rozpálili pec tak silně, že ty muže, kteří do ní Šadracha, Mešacha a Abednega házeli, sežehl plamen.

23.

Tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego, pak dopadli svázaní doprostřed rozpálené ohnivé pece.

24.

Náhle se král Nabukadnezar zděsil. Vstal a ohromen se ptal svých rádců: "Copak jsme nehodili do plamenů tři svázané muže?" "Jistě, Výsosti," odpověděli.

25.

"Jenže já vidím čtyři muže," on na to, "a rozvázané! Procházejí se v plamenech, vůbec nic jim není a ten čtvrtý vypadá jako boží syn!"

26.

Nabukadnezar přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: "Šadrachu, Mešachu, Abednego, služebníci Nejvyššího Boha, pojďte ven!" A tak Šadrach, Mešach a Abednego vyšli z ohně ven.

27.

Satrapové, hejtmani, místodržící i královští rádcové se shromáždili, aby viděli ty muže, kterým oheň vůbec neublížil. Ani vlasy na hlavě neměli ožehlé, ani na pláštích nebylo nic znát a nebyli ani cítit ohněm.

28.

Nabukadnezar tehdy prohlásil: "Požehnán buď Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a zachránil své služebníky, kteří se na něj spolehli! Vzepřeli se dokonce i královskému rozkazu a raději by položili život, než aby sloužili a klaněli se jinému bohu, než je jejich Bůh.

29.

Proto nařizuji lidem všech národů a jazyků: Kdokoli by se rouhal Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, bude rozčtvrcen a jeho dům obrácen v smetiště. Žádný jiný Bůh přece nedokáže zachránit jako tento!"

30.

Král se pak postaral, aby se Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi v babylonské provincii dobře dařilo. <V 3:31> Král Nabukadnezar lidem všech národů a jazyků v celém obydleném světě: Hojný pokoj vám! <V 3:32> S potěšením vám dávám na vědomost divy a zázraky, které při mně vykonal Nejvyšší Bůh. <V 3:33> Jak nesmírné jsou jeho divy, jak mocné jeho zázraky! Jeho království trvá navěky, jeho vláda nad všemi pokoleními!

← Daniel (3/12) →