← Acts (28/28) |
1. | Když jsme se zachránili, zjistili jsme, že se ten ostrov jmenuje Malta. |
2. | Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili oheň a všechny nás k němu pozvali, protože pršelo a bylo chladno. |
3. | Pavel nasbíral hromadu roští. Když přikládal na oheň, zakousla se mu do ruky zmije unikající před žárem. |
4. | Když domorodci uviděli, jak mu od ruky visí had, říkali si: "Ten člověk je určitě vrah! Zachránil se z moře, ale Spravedlnost ho nenechala naživu." |
5. | Pavel však hada setřásl do ohně a nic zlého se mu nestalo. |
6. | Domorodci očekávali, že oteče anebo náhle padne mrtev. Když ale dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého neděje, změnili názor a začali říkat, že je to bůh. |
7. | V těch místech měl pozemky přední muž toho ostrova jménem Publius. Ten nás přijal a po tři dny nás přátelsky hostil. |
8. | Publiův otec byl právě na lůžku sužován horečkou a úplavicí. Pavel ho navštívil, po modlitbě na něj vložil ruce a uzdravil ho. |
9. | Po té události začali přicházet i ostatní nemocní z toho ostrova a byli uzdravováni. |
10. | Zahrnuli nás mnoha poctami, a když jsme měli vyplout, naložili nám, co jsme potřebovali. |
11. | Po třech měsících jsme odtud vypluli na alexandrijské lodi se znakem Blíženců, která na tom ostrově zůstala přes zimu. |
12. | Na tři dny jsme zastavili v Syrakusách, |
13. | odkud jsme pokračovali do Regia. Po jednom dni se zvedl jižní vítr, a tak jsme dalšího dne přistáli v Puteolech. |
14. | Tam jsme nalezli bratry a na jejich pozvání jsme u nich týden zůstali. A tak jsme dorazili do Říma. |
15. | Když o nás uslyšeli tamější bratři, vyšli nám naproti až k Appiově tržišti a další ke Třem krčmám. Jakmile je Pavel uviděl, vzdal díky Bohu a nabyl odvahy. |
16. | V Římě Pavel dostal povolení bydlet v soukromí s vojákem, který ho hlídal. |
17. | Po třech dnech Pavel svolal místní židovské představené. Když se sešli, řekl jim: "Bratři, ačkoli jsem se nijak neprovinil proti našemu lidu ani proti otcovským zvykům, byl jsem v Jeruzalémě zatčen a vydán Římanům. |
18. | Ti mě po výslechu chtěli propustit s tím, že jsem nespáchal nic, za co bych zasloužil smrt. |
19. | Židé však byli proti, a tak jsem byl nucen odvolat se k císaři - ovšem ne proto, abych žaloval na svůj národ. |
20. | Pozval jsem vás tedy, abychom se poznali a promluvili spolu, neboť jsem tímto řetězem spoután kvůli naději Izraele." |
21. | Odpověděli mu: "Nedostali jsme o tobě žádný dopis z Judska a nikdo z bratrů k nám nepřišel se zprávou nebo žalobou na tebe. |
22. | Chceme si však poslechnout tvé názory; o té sektě totiž víme, že je všeobecně odmítána." |
23. | V den, který mu určili, se jich u něj doma sešlo ještě více. Vykládal jim a svědčil o Božím království a od rána až do večera je z Mojžíšova zákona a Proroků přesvědčoval o Ježíši. |
24. | Někteří se jeho slovy dali přesvědčit, ale jiní nevěřili. |
25. | Když se nemohli shodnout a začali se rozcházet, Pavel jim pověděl ještě toto: "Duch svatý správně řekl našim otcům skrze proroka Izaiáše: |
26. | ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete. |
27. | Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.' |
28. | [29] Proto vězte, že Boží spása byla poslána pohanům. Oni uslyší!" |
29. | - - - |
30. | Pavel pak zůstal celé dva roky ve vlastním pronájmu a přijímal všechny, kdo za ním přicházeli. |
31. | Kázal o Božím království a učil o Pánu Ježíši Kristu se vší smělostí a bez překážek. |
← Acts (28/28) |