← Acts (27/28) → |
1. | Jakmile bylo rozhodnuto, že vyplujeme do Itálie, svěřili Pavla s několika dalšími vězni setníku Juliovi z císařského praporu. |
2. | Nastoupili jsme na adramyttskou loď, která měla plout podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi také Makedonec Aristarchos z Tesaloniky. |
3. | Druhého dne jsme přistáli v Sidonu. Julius se k Pavlovi choval vlídně a dovolil mu zajít k přátelům, aby se o něj postarali. |
4. | Když jsme odtud vyrazili, museli jsme kvůli protivětru obeplout Kypr. |
5. | Míjeli jsme pobřeží Kilikie a Pamfylie až do přistání v lykijské Myře. |
6. | Tam setník našel alexandrijskou loď mířící do Itálie a přivedl nás na ni. |
7. | Řadu dní jsme se plavili pomalu a s obtížemi, až jsme se dostali naproti Knidu. Vítr nám nedovolil pokračovat tím směrem, a tak jsme obepluli Krétu podél Salmony. |
8. | Po obtížné plavbě kolem pobřeží jsme dorazili na místo zvané Pěkné přístavy poblíž města Lasaia. |
9. | Ztratili jsme hodně času; minul už dokonce i Půst a další plavba by byla nebezpečná. Pavel je proto varoval: |
10. | "Pánové, podle mého by plavba skončila neštěstím a velikou škodou nejen na lodi a nákladu, ale i na našich životech!" |
11. | Setník ale více důvěřoval kormidelníkovi a majiteli lodi než Pavlovým slovům. |
12. | Protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina rozhodla, že odtud vyplují a pokusí se dorazit do Fénixu, kde by mohli přezimovat. Tento krétský přístav byl totiž obrácený k jihozápadu a severozápadu. |
13. | Když se zvedl lehký jižní vítr, zdálo se jim, že se mají držet svého předsevzetí. Zvedli kotvy a pluli těsně podél Kréty. |
14. | Od ostrova ale znenadání udeřil orkán zvaný Euroklydon |
15. | a opřel se do lodi. Ta mu nemohla čelit, a tak jsme se nechali unášet, |
16. | až jsme se dostali do závětří jednoho ostrůvku zvaného Kauda. Tam jsme s vypětím sil ovládli vlečný člun |
17. | a vytáhli ho na palubu. Lodníci pak stáhli loď lany, aby ji zpevnili. Ze strachu, aby nenarazili na Syrtskou mělčinu, spustili vlečnou kotvu a nechali se unášet dál. |
18. | Bouře námi zmítala tak prudce, že jsme druhého dne začali vyhazovat náklad. |
19. | Třetího dne jsme vlastníma rukama vyhodili lodní výbavu. |
20. | Bouře nepřestávala zuřit ani po mnoha dnech. Nebylo vidět slunce ani hvězdy, až se nakonec ztrácela všechna naděje, že se zachráníme. |
21. | Když už dlouho ani nemohli jíst, Pavel se postavil doprostřed a řekl: "Pánové, měli jste mě poslechnout. Kdybychom nevypluli z Kréty, ušetřili bychom si toto neštěstí a škodu. |
22. | Teď vás ale vyzývám, abyste se vzchopili. I když bude loď zničena, nikdo z vás nepřijde o život. |
23. | Dnes v noci mě navštívil anděl toho Boha, jemuž patřím a sloužím, a |
24. | řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, dostaneš se před císaře. A hle, Bůh se z dobroty k tobě rozhodl zachovat všechny, kdo se plaví s tebou.' |
25. | Proto se vzchopte, pánové! Věřím totiž Bohu, že vše dopadne, jak mi bylo řečeno. |
26. | Musíme ale narazit na nějaký ostrov." |
27. | Už čtrnáctou noc jsme byli unášeni napříč Adriatikem. Kolem půlnoci měli námořníci dojem, že se blíží země. |
28. | Spustili olovnici a naměřili dvacet sáhů; o kousek dál ji spustili znovu a naměřili patnáct sáhů. |
29. | Z obavy, abychom nenarazili na útesy, spustili ze zádi čtyři kotvy a toužebně očekávali den. |
30. | Tehdy se námořníci pokusili uniknout z lodi. Pod záminkou, že chtějí roztahovat kotvy také z přídi, spustili člun na moře, |
31. | ale Pavel řekl setníkovi a vojákům: "Pokud nezůstanou na lodi, nezachráníte se!" |
32. | Vojáci tedy přesekli lana a nechali člun uplavat. |
33. | Před svítáním Pavel všechny vyzýval, aby pojedli: "Dnes je to čtrnáct dní, co samou úzkostí nic nejíte. |
34. | Proto vás prosím, v zájmu své záchrany něco snězte; nikdo z vás nepřijde ani o vlásek!" |
35. | Po těch slovech vzal chléb, přede všemi vzdal díky Bohu, lámal a začal jíst. |
36. | Všechny to povzbudilo a něco pojedli. |
37. | (Na lodi nás bylo celkem 276 osob.) |
38. | Posilněni jídlem pak sypali pšenici do moře, aby odlehčili loď. |
39. | Konečně se rozednilo. Nemohli tu zem poznat, ale viděli jakousi zátoku s plochým břehem. Na ten se chtěli pokusit s lodí najet. |
40. | Odsekli kotvy a nechali je v moři. Uvolnili také provazy u kormidel, přední plachtu napnuli do větru a pustili se ke břehu. |
41. | V mořské úžině však loď najela na mělčinu. Příď pevně uvízla a nemohla se pohnout, zatímco záď se tříštila pod náporem vln. |
42. | Vojáci se rozhodli pobít vězně, aby některý neuplaval a neunikl. |
43. | Setník jim ale v tom úmyslu zabránil, protože chtěl zachránit Pavla. Nařídil, aby ti, kdo umí plavat, vyskočili první a dostali se ke břehu. |
44. | Ostatní je měli následovat na prknech nebo jiných troskách lodi. Tak se nakonec všichni v pořádku dostali na břeh. |
← Acts (27/28) → |